22 C 77/2024 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalovaná uzavřela 27. 5. 2022 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, dle níž žalobkyně poskytla žalované 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, téhož dne. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 4 800 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce, poslední splátka 3. 8. 2022, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, přesto nebyla žalovanou dosud vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaná uhradila 4 755 Kč, touto částkou byla umořena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, kde žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje včetně telefonního čísla, e-mailové adresy, čímž učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná zaškrtla řádek s textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tímto zároveň odsouhlasila znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, který je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti s fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, PIN žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů „K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.“ Zde se jedná o soukromoprávní vztah, § 5 tohoto zákona se nepoužije. Z uvedeného tedy vyplývá, že v dané věci zákon připouští podpis smlouvy elektronickým podpisem jiným, než zaručeným elektronickým či uznávaným elektronickým podpisem, zbytkovou kategorií je tzv. elektronický podpis prostý. Popsaný postup podpisu prostřednictvím PIN zaslaného žalobkyní na žalovanou uvedené telefonní číslo a následné zadání PIN klientem na webových stránkách žalobkyně je právě tento tzv. prostý elektronický podpis. S ohledem k uvedenému byla smlouva o zápůjčce uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou v písemné podobě, což je souladu i se stanoviskem ČNB k uzavírání smluv dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů na dálku, když ČNB publikovala stanovisko: „Obecně z pohledu výkonu dohledu nad ochranou spotřebitele ČNB nepovažuje za nezbytné, aby za účelem dodržení písemné formy byla v soukromoprávních vztazích právní jednání učiněná elektronickými prostředky vždy podepsána zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu článku 3 bod 11) nařízení eIDAS, resp. dříve § 2 písm. b) ZEP, a to proto, že požadavek písemné formy vyplývá podle důvodové zprávy k ZSÚ z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory a podle ČNB pak především ze snahy zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Těmto záměrům může podle ČNB často vyhovět i (prostý) elektronický podpis.“, Stanovisko ČNB K některým ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soubor otázek a odpovědí. Nadto v rámci procesu kontraktace je třeba odlišit ověření totožnosti (žalobkyní provedeno dle § 11 odst. 7 a § 12 odst. 6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, jak popsáno shora), a podpis samotný, nesloužící k ověření totožnosti, nýbrž stvrzení konečnosti dohody a vážnosti vůle (obdobně u vlastnoručního podpisu, kdy totožnost také není ověřována prostřednictvím podpisu, ale předložením průkazu totožnosti). Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovanou této odeslána e-mailem na jí zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona o spotřebitelském úvěru a žalobkyně tak splnila povinnost dle § 105 odst. 1 tohoto zákona. Před uzavřením smlouvy žalobkyně od žalované vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových, jiných relevantních poměrech, tyto ověřila dokumenty vyžádanými od žalované, která je dle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru povinna poskytnout úplné a pravdivé informace, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobkyně jednala dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověření uzavřela, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Pro prodlení žalované vznikla této povinnost uhradit i úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) celkem 2 500 Kč (čl. 2.3 smlouvy), písemné výzvy odeslány 30. 6. 2022, 11. 7. 2022, 30. 7. 2022, 8. 8. 2022, 21. 8. 2022. K částce požadované za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi je odkázána důvodová zpráva zákona o spotřebitelském úvěru, dle níž za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, takové jednání dle důvodové zprávy je šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně odesílala upomínky s odstupem několika dnů, jednala tak dle uvedeného požadavku důvodové zprávy. Zamýšlel-li zákonodárce odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit v zákoně, vyjádřením této myšlenky v důvodové zprávě, což neučinil. Při přihlédnutí k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů dle vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů 290 Kč, u poskytnutí údajů dle nestrukturovaného dotazu 820 Kč, kdy autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele, apod. Výše poplatku za upomínky žalobkyně 500 Kč odpovídá i tržnímu standardu (např. společnost , právnická osoba, . účtuje za každou upomínku 600 Kč, , právnická osoba, . 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů 350 Kč za první upomínku, 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě tak zde nelze hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. neodpovídajících tržnímu standardu, nadto se účastníci sporu na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu ke dni podání návrhu ve věci činí 17 300 Kč, a to jistina a poplatek 14 800 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč konkrétně od 4. 8. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 8. 12. 2023, den vyhotovení návrhu. Ke dni vyhotovení návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 4 910 Kč.2. Žalovaná k žalobnímu návrhu a v návaznosti na výzvu, zdali souhlasí s jednáním v režimu § 115a o. s. ř. uvedla, že peníze si půjčila, jelikož je invalidní důchodce a neměla peníze pro své děti, třeba na jídlo. Momentálně nemá dostatek peněz, aby dluh zaplatila, natožpak poplatky, které si žalobkyně účtuje. V současné době je schopna platit částku 500 Kč měsíčně, více bohužel nikoliv. Žalovaná tak učinila vyjádření k návrhu, co se týká výzvy soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, tak byla poučena, že nesdělí-li, že s tímto nesouhlasí, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí, kdy nesouhlas s tímto postupem nevyjádřila.3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvy