24 C 48/2024-25 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 56 569,39 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 17.5.2022 s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 50 000 Kč. Žalovaný úvěr v uvedené výši čerpal a zavázal se poskytnuté finanční prostředky splácet měsíčními splátkami splatnými vždy k 17. dni se splatností 1. splátky k 17.6.2022, minimální výše splátky byla smluvena ve výši 5% z čerpané výše úvěru. měsíční platba pojištění byla sjednána ve výši 7,99% z výše měsíční splátky úvěru. Celková částka, kterou žalovaný čerpal, dosáhla 56 246 Kč. Úroková sazba byla mezi účastníky dohodnuta ve výši 23,76% ročně. Úvěryschopnost žalobce prověř oval právní předchůdce žalobkyně s řádnou péčí, a to z interních databází i z externích dat bází třetích subjektů, v registru [příjmení]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když právnímu předchůdci žalobkyně uhradil toliko 12 474 Kč, právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni 31.5.2023 zesplatnila. Žalovaný tak dluží na jistině 48 779,41 Kč, na smluvním roku za období od 16.11.2022 do 31.5.2023 6 200,20 Kč, na poplatcích 1 358,30 Kč, smluvní pokutu ve výši 814,52 Kč na poplatcích za upomínky 700 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 1.6.2023 do zaplacení (tzn. ode dne následujícího op zesplatnění úvěru) a smluvní úrok ve výši 23,76% ročně od 1.6.2023 do 29.8.2023 kapitalizovaný částkou 2 857,81 Kč a dále smluvní úrok z úvěru ve výši 15% ročně od 30.8.2023 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.6.2023, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala dne 5.10.2023.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: žalovaný uzavřel dne 17.5.2022 s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] FINANCE, [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova], Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 50 000 Kč. Žalovaný úvěr v uvedené výši čerpal a zavázal se poskytnuté finanční prostředky splácet měsíčními splátkami splatnými vždy k 17. dni se splatností 1. splátky k 17.6.2022, minimální výše splátky byla smluvena ve výši 5% z čerpané výše úvěru. měsíční platba pojištění byla sjednána ve výši 7,99% z výše měsíční splátky úvěru. Celková částka, kterou žalovaný čerpal, dosáhla 56 246 Kč. Úroková sazba byla mezi účastníky dohodnuta ve výši 23,76% ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 23,76 % ročně, pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Dne 15.6.2023 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 23.6.2023 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum]).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 29.2.2024, č.j. 24 C 48/2024-19), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně z interní databáze, z databáze třetích osob a z rejstříku Solus s tím, že z informací poskytnutých žalovaným v rámci zákaznické karty dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel toliko z tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů a životních nákladů uvedených v žádosti o úvěr a ani přes výzvu soudu nesdělil, jakým konkrétním způsobe