34 C 2/2024-40 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou (návrhem na elektronický platební rozkaz) podanou u zdejšího soudu dne 8. 12. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 127 588,78 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 20. 7. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. 9103075131, na jejímž základě dne 20. 7. 2021 poskytla žalované částku 100 000 Kč, žalovaná pak měla tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 54,82 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 5 897 Kč. Před samotným uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala schopnost žalované uvedený úvěr splatit, a to tak, že si vyžádala doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu, prohlášení žalované a dále si tuto schopnost ověřila v rejstřících SOLUS a NRKI. Na základě těchto údajů právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že za uvedených podmínek je žalovaná schopna částku splatit. Žalovaná však uhradila pouze 13 splátek. Za každou ze splátek, s níž byla žalovaná v prodlení před zesplatněním, pak právní předchůdkyni žalobkyně náleželo právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Úvěr byl zesplatněn automaticky ke dni 13. 2. 2023 v souladu se smluvním ujednáním, neboť žalovaná byla v prodlení s jednou ze splátek o déle než 65 dnů. Tímto okamžikem vznikla nová jistina ve výši 100 954,19 Kč, která se skládala z původní nesplacené jistiny a nezaplaceného smluvního úroku. I po zesplatnění úvěru pak právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se smlouvou náleží smluvní úrok, který žalobkyně požaduje ve výši 21,69 %, a to pouze z částky, která odpovídá původní nesplacené jistině. Žalobkyně se proto žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 89 552,50 Kč, dlužného úroku za úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 11 401,69 Kč, smluvní pokuty ve výši 26 634,59 Kč (0,1 % denně vyčíslené ke dni 20. 10. 2023), a to se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 954,19 Kč (zahrnující jistinu 89 552,50 Kč a dlužný kapitalizovaný úrok 11 401,69 Kč), a smluvního úroku ve výši 21,69 % ročně z částky 89 552,50 Kč od 14. 2. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Z návrhu smlouvy o úvěru ze dne 20. 7. 2021, soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o uzavření dohody o poskytnutí částky 100 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 54,82 % ve 48 měsíčních splátkách po 5 897 Kč. Celkem měla tedy žalovaná vrátit částku 248 400 Kč. Bankovní spojení určila žalovaná na účet č. , č. účtu, . Pro případ, že by žalovaná nehradila splátky tak, jak bylo smluveno, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat částku 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s prodlením žalované v případě, že uhradila některou ze splátek více než 15 dnů po splatnosti, a to za každou takovou splátku. Dále bylo sjednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně může požadovat částku 499 Kč za každou splátku, kterou žalovaná uhradí více než 30 dnů po splatnosti (článek 6 smlouvy). Pokud by žalovaná některou ze splátek zaplatila déle než 65 dnů po splatnosti, byla právní předchůdkyně žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat okamžité uhrazené celé dlužné částky, avšak pouze v případě, že žalovanou upomenula o splacení dlužné splátky a poskytla jí alespoň 30 dnů na její zaplacení (článek 6.3 smlouvy). Dnem, kdy by právní předchůdkyně žalobkyně požadovala okamžité zaplacení celého úvěru, by se pak původní nesplacená jistina a nesplacená část smluvního úroku staly novou jistinou. Žalovaná by pak byla povinna žalobkyni platit částku ve výši 0,1 % denně z takto vzniklé jistiny, a to ode dne zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení (článek 6.5 smlouvy). Dále pak měla žalovaná platit právní předchůdkyni žalobkyně úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem z takto vzniklé jistiny. I po tomto datu pak měla žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně platit úrok ve výši 54,82 %, avšak pouze z té části nové jistiny, která byla jistinou původní (článek 2.2 smlouvy).4. Z dokumentu nazvaného „Hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaná při uzavírání smlouvy uvedla, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 25 238 Kč, zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, . Výdaje žalované byly určeny na částku 6 463 Kč (3 860 Kč životní minimum žalované, 2 603 Kč náklady na bydlení). Bilance příjmů a výdajů žalované vycházela pozitivně na částku 6 463 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí ve státním bydlení (ne vlastní, v pronájmu, u rodičů či družstevní bydlení), bez manžela nebo partnera. Inkaso nebylo vyžadováno. Žalovaná uvedla, že v blízké budoucnosti neočekává změny v příjmech nebo výdajích.5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného , právnická osoba, ., soud zjistil, že dne na účet je jednou měsíčně připisována platba od zaměstnavatele žalované ve výši cca 24 000 Kč.6. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaná v tomto registru ke dni 20. 7. 2021 neměla příznak ani žádné hodnocení.7. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že ke dni 20. 7. 2021 měla žalovaná skóre 465, což odpovídá nejlepšímu hodnocení klientů s nízkým rizikem.8. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 20. 7. 2021 žalované zaslala částku 100 000 Kč na účet č. , č. účtu, .9. Z transakční historie ke smlouvě č. 9103075131 soud zjistil, že žalovaná zaplatila prvních 13 sjednaných splátek ve výši 5 897 Kč.10. Z oznámení zaslaného dne 13. 2. 2023 žalované soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že požaduje zaplacení celé dlužné částky, a totiž nevrácené části poskytnuté částky (jistiny) ve výši 89 552,50 Kč, nesplacené části úroku ve výši 11 401,69 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a náhrady nákladů vzniklých s prodlením ve výši 1 000 Kč.11. Z dokumentu „Společné prohlášení o postoupení pohledávek“ včetně přílohy soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023.12. Z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 9. 2023 vyplynulo, že postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně měla od první předchůdkyně zmocnění k oznámení postoupení.13. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu vůči žalobkyni.14. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 20. 7. 2021 žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí částky 100 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pro zjištění, zda by žalovaná byla schopna tuto částku vrátit spolu s jí požadovanými úroky, si od žalované vyžádala informace o jejích majetkových poměrech a výpisy z účtu, z nichž vyplynulo, že žalovaná je v pracovním poměru na dobu neurčitou a uvedla, že její čistá mzda činí cca 25 238 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu však vyplynulo, že příjmy žalované v jednotlivých měsících přibližně tomuto údaji odpovídají. Právní předchůdkyně žalobkyně dále odečetla částku životního minima žalované, náklady na bydlení (jejichž zdroj z přiloženého dokumentu není zřejmý). Právní předchůdkyně žalobkyně po žalované nepožadovala potvrzení o výši jejích výdajů na bydlení (či jiného prokázání výdajů). Dále si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala informace o žalované z registru SOLUS, v němž nebyla žalovaná vedena, a z registru NRKI, dle kterého byla žalovaná hodnocena pozitivně, přičemž v takovém případě je smlouva hodnocena jako s nízkým rizikem. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že žalovaná je schopna poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit a uzavřela s ní dohodu. Na jejím základě žalované dne 20. 7. 2021 poskytla částku 100 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 54,82 % ve 48 měsíčních splátkách po 5 897 Kč. Celkem měla tedy žalovaná vrátit částku 248 400 Kč. Pro případ, že by žalovaná nehradila splátky tak, jak bylo smluveno, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat částku 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s prodlením žalované v případě, že by uhradila některou ze splátek více než 15 dnů po splatnosti, a to za každou takovou splátku. Dále mohla požadovat částku 499 Kč za každou splátku, kterou žalovaná uhradí více než 30 dnů po splatnosti. Pokud by žalovaná některou ze splátek zaplatila později než 65 dnů po splatnosti, byla právní předchůdkyně žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat okamžité uhrazení celé dlužné částky, avšak pouze v případě, že žalovanou upomenula o splacení dlužné splátky a poskytla jí alespoň 30 dnů na její zaplacení. Dnem, kdy by právní předchůdkyně žalobkyně požadovala okamžité zaplacení celého úvěru, by se pak původní nesplacená jistina a nesplacená část smluvního úroku staly novou jistinou. Žalovaná byla dle uzavřené dohody povinna právní předchůdkyni žalobkyně platit částku ve výši 0,1 % denně z takto vzniklé jistiny, a to ode dne zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení. Dále pak měla žalovaná platit právní předchůdkyni