34 C 3/2024-35 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou (návrhem na elektronický platební rozkaz) podanou u zdejšího soudu dne 8. 12. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 52 839,94 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 25. 7. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. 9103158255, na jejímž základě dne 25. 7. 2022 poskytla žalovanému částku 38 000 Kč, žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 66,80 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 285 Kč. Před samotným uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala schopnost žalovaného uvedený úvěr splatit, a to tak, že si vyžádala doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu, prohlášení žalovaného a dále si tuto schopnost ověřila v rejstřících SOLUS a NRKI. Na základě těchto údajů žalobkyně dospěla k závěru, že za uvedených podmínek je žalovaný schopen částku splatit. Žalovaný však uhradila pouze pět splátek. Za každou ze splátek, s níž byl žalovaný v prodlení před zesplatněním, pak žalobkyni náleželo právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na tuto smluvní pokutu v případě dvou splátek, tedy 998 Kč. Úvěr byl zesplatněn automaticky ke dni 24. 4. 2023 v souladu se smluvním ujednáním, neboť žalovaný byl v prodlení s jednou ze splátek o déle než 65 dnů. Tímto okamžikem vznikla nová jistina ve výši 38 207,85 Kč, která se skládala z původní nesplacené jistiny a nezaplaceného smluvního úroku. I po zesplatnění úvěru pak žalobkyni v souladu se smlouvou náleží smluvní úrok, který žalobkyně požaduje ve výši 29,04 %, a to pouze z částky, která odpovídá původní nesplacené jistině. Žalobkyně se proto žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 37 051,81 Kč, dlužného úroku za úvěr přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 6 149,81 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 638,32 Kč (0,1 % denně vyčíslené ke dni 9. 11. 2023), a to se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 201,62 Kč (zahrnující jistinu 37 051,81 Kč a dlužný kapitalizovaný úrok 6 149,81 Kč), a smluvního úroku ve výši 29,04 % ročně z částky 37 051,81 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Z návrhu smlouvy o úvěru ze dne 25. 7. 2022, soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o uzavření dohody o poskytnutí částky 38 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 66,80 % ve 48 měsíčních splátkách po 2 285 Kč. Celkem měl tedy žalovaný vrátit částku 109 680 Kč. Bankovní spojení určil žalovaný na účet č. , č. účtu, . Pro případ, že by žalovaný nehradil splátky tak, jak bylo smluveno, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat částku 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného v případě, že uhradil některou ze splátek více než 15 dnů po splatnosti, a to za každou takovou splátku. Dále bylo sjednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně může požadovat částku 499 Kč za každou splátku, kterou žalovaný uhradí více než 30 dnů po splatnosti (článek 6 smlouvy). Pokud by žalovaný některou ze splátek zaplatil déle než 65 dnů po splatnosti, byla právní předchůdkyně žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat okamžité uhrazené celé dlužné částky, avšak pouze v případě, že žalovaného upomenula o splacení dlužné splátky a poskytla mu alespoň 30 dnů na její zaplacení (článek 6.3 smlouvy). Dnem, kdy by právní předchůdkyně žalobkyně požadovala okamžité zaplacení celého úvěru, by se pak původní nesplacená jistina a nesplacená část smluvního úroku staly novou jistinou. Žalovaný by pak byl povinen žalobkyni platit částku ve výši 0,1 % denně z takto vzniklé jistiny, a to ode dne zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení (článek 6.5 smlouvy). Dále pak měl žalovaný platit právní předchůdkyni žalobkyně úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem z takto vzniklé jistiny. I po tomto datu pak měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně platit úrok ve výši 66,80 %, avšak pouze z té části nové jistiny, která byla jistinou původní (článek 2.2 smlouvy).4. Z dokumentu nazvaného „Hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 16 504 Kč, zaměstnavatelem je společnosti Dakacom s. r. o. Výdaje žalovaného byly určeny na částku 7 818 Kč (4 250 Kč životní minimum žalovaného, 3 568 Kč náklady na bydlení). Bilance příjmů a výdajů žalovaného vycházela pozitivně na částku 7 686 Kč. Žalovaný uvedl, že bydlí v pronájmu (ne vlastní, u rodičů, státní či družstevní bydlení), bez manžela nebo partnera. Inkaso nebylo vyžadováno. Žalovaný uvedl, že v blízké budoucnosti neočekává změny v příjmech nebo výdajích.5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného , právnická osoba, , soud zjistil, že dne 10. 5. 2022 byla na tento účet žalovaného připsána částka 8 071 Kč. Dne 11. 4. 2022 byla na stejný účet připsána částka 13 118 Kč, dne 10. 6. 2022 částka 18 793 Kč a dne 8. 7. 2022 částka 22 650 Kč.6. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný v tomto registru ke dni 25. 7. 2022 neměl příznak ani žádné hodnocení.7. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že ke dni 25. 7. 2022 měl žalovaný skóre 445, což odpovídá nejlepšímu hodnocení klientů s nízkým rizikem.8. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 7. 2022 žalovanému zaslala částku 38 000 Kč na účet č. 01023158438/6100.9. Z transakční historie ke smlouvě č. 9103158255 soud zjistil, že žalovaný zaplatil prvních pět sjednaných splátek, resp. první čtyři ve výši 2 300 Kč a pátou ve výši 2 225 Kč.10. Z oznámení zaslaného dne 23. 4. 2023 žalovanému soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že požaduje zaplacení celé dlužné částky, a totiž nevrácené části poskytnuté částky (jistiny) ve výši 37 051,81 Kč, nesplacené části úroku ve výši 6 149,81 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých s prodlením ve výši 600 Kč.11. Z dokumentu „Společné prohlášení o postoupení pohledávek“ včetně přílohy soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023.12. Z oznámení o postoupení pohledávky z 10. 10. 2023 vyplynulo, že postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně měla od první předchůdkyně zmocnění k oznámení postoupení.13. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu vůči žalobkyni.14. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 25. 7. 2022 žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí částky 38 000 Kč. Žalobkyně pro zjištění, zda by žalovaný byl schopen tuto částku vrátit spolu s jí požadovanými úroky, si od žalovaného vyžádala informace o jeho majetkových poměrech a výpisy z účtu, z nichž vyplynulo, že žalovaný je v pracovním poměru na dobu neurčitou a uvedl, že jeho čistá mzda činí cca 16 504 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu však vyplynulo, že příjmy žalovaného v jednotlivých měsících se výrazně liší. Žalobkyně dále odečetla částku životního minima žalovaného, náklady na bydlení (jejichž zdroj z přiloženého dokumentu není zřejmý). Žalobkyně po žalovaném nepožadovala potvrzení o výši jejích výdajů na bydlení (či jiného prokázání výdajů). Dále si žalobkyně vyžádala informace o žalované z registru SOLUS, v němž nebyl žalovaný veden, a z registru NRKI, dle kterého byla žalovaná hodnocena pozitivně, přičemž v takovém případě je smlouva hodnocena jako s nízkým rizikem. Na základě těchto informací žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit a uzavřela s ním dohodu. Na jejím základě žalovanému dne 25. 7. 202 poskytla částku 38 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 100,48 % 66,80 % ve 48 měsíčních splátkách po 2 285 Kč. Celkem měl tedy žalovaný vrátit částku 109 680 Kč. Pro případ, že by žalovaný nehradil splátky tak, jak bylo smluveno, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat částku 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného v případě, že by uhradil některou ze splátek více než 15 dnů po splatnosti, a to za každou takovou splátku. Dále mohla požadovat částku 499 Kč za každou splátku, kterou žalovaný uhradí více než 30 dnů po splatnosti. Pokud by žalovaný některou ze splátek zaplatil později než 65 dnů po splatnosti, byla právní předchůdkyně žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat okamžité uhrazení celé dlužné částky, avšak pouze v případě, že žalovaného upomenula o splacení dlužné splátky a poskytla mu alespoň 30 dnů na její zaplacení. Dnem, kdy by právní předchůdkyně žalobkyně požadovala okamžité zaplacení celého úvěru, by se pak původní nesplacená jistina a nesplacená část smluvního úroku staly novou jistinou. Žalovaný byl dle uzavřené dohody povinen právní předchůdkyni žalobkyně platit částku ve výši 0,1 % denně z takto vzniklé jistiny, a to ode dne zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení. Dále pak měl žalovaný platit prá