6 C 57/2024-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ) a žalovaným.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, skládajícím se z „úroku“ ve výši , částka, , „poplatku za administrativní činnost“ ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , a to v týdenních 58 splátkách ve výši , částka, . Dále soud z této listiny zjistil, že peněžní prostředky ve výši , částka, byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti (obchodním zástupcem). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno, že nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou mimo jiné Smluvní podmínky.4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamů pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni.5. Po právní stránce soud posoudil poměr účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), když k rozhodným právním jednáním došlo za jejich účinnosti.6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle ustanovení § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši (, částka, ) v den podpisu smlouvy, čímž splnila své závazky ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční částky spolu s úrokem a poplatky (představujícím společně úplatu za poskytnutý úvěr) vrátit v plném rozsahu nesplnil. Žalobkyni (jíž aktivní legitimace vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek) vznikl nárok na zaplacení částky , částka, na jistině a taktéž částky , částka, na poplatcích (úroku).15. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z.), a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úrok (označený jako „poplatky“) byl srozumitelným a transparentním způsobem mezi účastníky sjednán v textu samotné smlouvy (na první straně smlouvy). Ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a „odvození“ dalšího úroku neodpovídá smluvním ujednáním. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédne-li se od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku z dlužné jistiny zamítl. Soud musel taktéž zamítnout část zákonného úroku z prodlení co do částky , částka, , neboť zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (vymezený žalobkyní) odpovídá částce , částka, .17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla neúspěšná v relativně nepatrné části (pouze co do části příslušenství) plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , která sestává ze soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky , částka, představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).