24 C 439/2025-33 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se společností Emmas , právnická osoba, ., IČ , IČO, , dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, , a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a úrokem stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši , částka, . Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód , Anonymizováno, . Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaná úvěr čerpala , avšak ve lhůtě splatnosti ani později na úhradu dluhu nic nezaplatila.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností Emmas , právnická osoba, ., IČ , IČO, , dne , datum, úvěrovou smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit nejpozději dne , datum, , a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrokem stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši , částka, . Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.8. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované a ani k tomu nedoložila nezbytné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, avšak z žaloby nevyplývá, zda právní předchůdkyně zkoumala něco jiného, zda zjišťovala příjem žalované a její obvyklé výdaje a náklady na živobytí ani, zda skutečnosti tvrzené žalovanou jakkoliv ověřila.12. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází, avšak další informace o žalované nezjišťoval ani neověřoval, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. Žalobkyně současně ani netvrdila ani nedoložila, že by právní předchůdce žalobkyně měl doloženo od žalované, kde žalovaná pracuje a kde žije a s jakými měsíčními náklady. K tomuto soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalované, a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalované, aby mohl řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši , částka, , a to bez smluvních úroků a náhrady účelně vynaložených nákladů. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, jelikož požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).14. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovanou, která je př