35 C 198/2024-115 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí většinového společníka ze dne 8. 5. 2024, kterým žalovaná rozhodla, že „, Jméno žalobkyně, není oprávněna užívat jiné části domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, než tzv. zadní trakt se se samostatným vstupem. , jméno FO, , Jméno žalobkyně, není oprávněna na domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ani v souvisejících pozemcích bez předchozího písemného souhlasu paní , Jméno žalované, provádět jakékoliv stavební, zámečnické, či jiné obdobné práce“ (dále jen „předmětné rozhodnutí“).2. K tomu uvedla, že žalobkyně, žalovaná a jejich matka byly spoluvlastnicemi nemovitosti domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dále jen „nemovitost“), přičemž každá z účastnic řízení vlastnila podíl o velikosti 1/6 nemovitosti a jejich matka vlastnila podíl o velikosti 2/3. Dne 31. 1. 2020 matka účastnic zemřela a žalovaná se následně stala jedinou dědičkou jejího majetku.3. Žalovaná předmětné rozhodnutí vydala, aniž by žalovanou vyrozuměla o potřebě takové rozhodnutí vydat, učinila jej toliko sama za sebe. V té době však nebyla vyřešena pozůstalost po zemřelé matce účastnic a žalovaná byla správkyní pozůstalosti. Tuto skutečnost však v rozhodnutí neuvedla, přičemž překročila oprávnění správce pozůstalosti provádět toliko běžnou správu, avšak po obsahové stránce však toto rozhodnutí představuje rozhodnutí mimořádné správy ve smyslu § 1129 odst. 1 o. z. Nakonec žalobkyně namítala, že jí předmětné rozhodnutí způsobuje újmu, když tzv. zadní trakt je samostatně neobyvatelný, žalovaná jej dle rozhodnutí může také navštěvovat, žalobkyně si jej nemůže dát pod uzamčení, když bez písemného souhlasu žalované nemůže dělat žádné stavební ani zámečnické úpravy. Takové rozhodnutí je proto také v rozporu s dobrými mravy. Ze všech těchto důvodů navrhla žalobkyně, aby bylo předmětné rozhodnutí zrušeno.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když dle jejího názoru se jedná o rozhodnutí většinového spoluvlastníka, přičemž reagovalo na její návrh ze dne 25. 4. 2024, který neodpovídal jejich spoluvlastnickým podílům, navíc by s ohledem na vztahy účastnic vedl k dalším konfliktům. Předmětné rozhodnutí je po formální stránce bezvadné, když vymezuje rozsah užívání jedné ze dvou spoluvlastnic. Je při tom logické, že zbývající část užívá zbývající spoluvlastnice. Způsob přijetí není nikterak formalizován a umožňuje rozhodnut per rollam, tedy za nepřítomnosti některého spoluvlastníků. Měla tak za to, že její rozhodnutí je bezvadné.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že do smrti matky účastnic byla nemovitost ve spoluvlastnictví matky účastníků (s podílem o velikosti 2/3) a obou účastnic. Každá z nich vlastnila podíl o velikosti 1/6. Po smrti jejich matky připadlo dědictví po zemřelé žalované (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků, výpisem z katastru nemovitostí, rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , a usnesením ze dne 22. 10. 2024, č. j. , spisová značka, ). Soudu je z úřední činnosti při tom známo, že účastnice vedou u zdejšího soudu další spory, a to spor o vydání bezdůvodného obohacení pod sp. zn. , spisová značka, a spor o vypořádání spoluvlastnictví pod sp. zn. , spisová značka, .6. Nemovitost je dům s pozemkem a 2 nadzemními podlažími. V přízemí je samostatný tzv. zadní trakt, který za života rodičů účastnic sloužil jako letní kuchyně. , adresa, trakt je samostatně neobyvatelný, neb do něj není zavedeno sociální zařízení a ani v plném rozsahu zdroj tepla (prokázáno plánkem, výslechy účastnic a svědků, fotografiemi a protokolem o místním šetření ze spisu , spisová značka, ), nicméně tuto situaci je možné techniky vyřešit (prokázáno výpovědí svědka , jméno FO, ).7. Účastnice se dlouhodobě bavily o způsobu užívání nemovitosti, kdy žalobkyně jasně dávala najevo, že chce nemovitost využívat. Vznášela žalované návrhy, na něž nebylo reagováno způsobem, který si žalobkyně představovala (prokázáno její výpovědí). Dne 25. 4. 2024 proto vyzvala žalobkyně žalovanou ke zpřístupnění nemovitosti, a to v rozsahu 2 místností pro užívání žalobkyně (prokázáno dopisem z tohoto data). Dopis je nesprávně datován rokem 2022, avšak vznikl v roce 2024 (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků a dodejkou). Dopisem ze dne 8. 5. 2024 učinila žalovaná vůči žalované předmětné rozhodnutí (prokázáno tímto dopisem ve spojení s dodejkou). Žalobkyně s tímto vyslovila nesouhlas a rozhodnutí zpochybnila (prokázáno dopisem ze dne 16. 5. 2024 včetně dodejky a dopisem ze dne 12. 8. 2024 včetně dodejky).8. Předmětnou nemovitost od smrti matky účastnic udržuje žalovaná za pomoci svého syna, případně bývalého manžela. Žalobkyně se na údržbě nepodílí, a to i s ohledem na skutečnost, že do ní nemá přístup (prokázáno výpovědí žalobkyně a svědka , jméno FO, ).9. Žalobkyně předmětnou nemovitost k bydlení nepotřebuje, má zajištěné bydlení jinde a jinak. Případné pokoje v nemovitosti plánuje užívat k občasnému přespávání, když se bude scházet s kamarádkami z dětství (prokázáno její výpovědí). Žalovaná naopak potřebuje a bude nemovitost potřebovat k bydlení, když v současnosti bydlí v domě v Radonicích, který však bude s ohledem na nutnost vypořádání společného jmění manželů prodat (prokázáno výpovědí svědka , jméno FO, ).10. Soud neprovedl další důkazy pro nadbytečnost. Zejména pak, pokud jde o výpověď syna žalované, jej neprovedl, neboť měl být vyslýchán ke správě nemovitosti a zda jej neužívá, což pro posouzení věci je zcela nepodstatné. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.11. Podle § 1677 odst. 1 o. z., povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.12. Podle § 1678 odst. 1 o. z., kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu.13. Podle § 1679 odst. 1 o. z., při správě lze z pozůstalosti něco zcizit nebo použít jako jistotu, vyžaduje-li to zájem na zachování hodnoty nebo podstaty spravovaného majetku, jinak za protiplnění. To platí i v případě, že má být změněn účel spravovaného majetku. Podle odst. 2, správce dědictví nebo vykonavatel závěti může učinit úkon přesahující rozsah prosté správy, souhlasí-li s tím dědici. Nedohodnou-li se dědici nebo je-li dědicem osoba pod zvláštní ochranou, vyžaduje se souhlas soudu.14. Podle § 1681 odst. 1 o. z., ujme-li se dědic, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti, ruší se tím od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji případně učinil. To platí i tehdy, prokáže-li se, že dědic pozůstalostní majetek úmyslně zatajil, smísí-li dědic části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu patří, ledaže tomu tak bylo již před smrtí zůstavitele. Stejný účinek vzhledem k výhradě soupisu nastane i vůči tomu z dědiců, v jehož přímém či nepřímém zastoupení někdo jiný pozůstalost takto spravoval. Spravuje-li takto pozůstalost osoba dědici blízká, má se za to, že jedná také jako jeho zástupce.15. Podle § 1139 odst. 1 o. z., navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. Podle odst. 2, způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.16. Podle § 1126 odst. 1 o. z., každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Podle odst. 2, při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.17. Podle § 1128 odst. 1 o. z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle odst. 2, rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Podle odst. 3, není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.18. Podle § 1129 odst. 1 o. z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, r