21 C 8/2026-47 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 7. 2025 u Obvodního soudu pro Prahu 4 domáhala zaplacení částky 25.008 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku na základě § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“). Tvrdila, že žalovaný jako řidič nepojištěného vozidla BMW, RZ , SPZ, dne 4. 11. 2023 způsobil dopravní nehodu, když nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil do před sebou jedoucího vozidla , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , jehož vlastníkem je , jméno FO, . Žalobkyně uhradila poškozenému za náklady na opravu vozidla částku 107.999 Kč a dále uhradila náklady likvidátora ve výši 3.025 Kč, celkem tedy 111.024 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje regresní nárok ve výši jedné třetiny vyplaceného plnění, tj. 37.008 Kč. Žalovaný po výzvě uzavřel se žalobkyní dne 6. 5. 2024 dohodu o splátkách po 1.000 Kč měsíčně, přičemž do dne podání žaloby uhradil 12.000 Kč, které byly započteny na jistinu. Zbývající dluh k datu podání návrhu činí 25.008 Kč. Dlužná částka nebyl uhrazena ani přes předžalobní upomínku z 6. 3. 2025.2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 11. 2025, č. j. 47 C 311/2025-15, jež nabylo právní moci 31. 12. 2025, vyslovil tento soud svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu pro Praha-východ.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne 4. 11. 2023 v 10:15 hodin došlo v Praze k dopravní nehodě, při níž bylo vozidlem BMW, RZ , SPZ, , řízeným žalovaným, zezadu najeto do vozidla , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , řízeným , jméno FO, , nar. 4. 3. 1992. Viníkem nehody byl žalovaný (viz záznam o dopravní nehodě a fotodokumentace). Poškozené vozidlo RZ , SPZ, bylo opraveno za částku 107.998,76 Kč. Žalobkyně poskytla poškozenému plnění z Garančního fondu dne 15. 2. 2024 ve výši 70.113 Kč a dne 19. 3. 2024 ve výši 37 886 Kč (viz zápis o prohlídce vozidla, stanovení výše skutečné škody ze dne 11. 2. 2024 a 14. 3. 2024, faktura ze dne 12. 3. 2024, dopisy o výplatě ze dne 15. 2. 2024 a 18. 3. 2024, detaily transakcí provedených dne 15. 2. 2024 a 19. 3. 2024). Žalobkyně dále dne 4. 3. 2024 uhradila likvidátorovi škodní události, společnosti , právnická osoba, ., částku 3.025 Kč (viz detail transakce provedené dne 4. 3. 2024). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení regresního nároku výzvou ze dne 26. 3. 2024, a to ve lhůtě do 25. 4. 2024 (viz výzva z 26. 3. 2024 vč. podacího lístku). Žalovaný dne 6. 5. 2024 uzavřel se žalobkyní dohodu o úhradě pohledávky ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně (viz dohoda z 6. 5. 2024). Následně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva z 6. 3. 2025 vč. podacího lístku).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.8. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.10. Podle § 1 odst. 2 písm. b) věta před středníkem zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li uvedený zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona.11. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.12. Podle § 24 odst. 9 věty první a druhé zákona o pojištění odpovědnosti výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.13. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona o pojištění odpovědnosti, který byl účinný v době vzniku újmy způsobené provozem vozidla, konkrétně podle jeho § 24. Žalovaný způsobil dne 4. 11. 2023 dopravní nehodu, při níž došlo k poškození druhého vozidla. Žalobkyně zaplatila poškozenému újmu ve výši 107.999 Kč. Žalobkyně dále vynaložila náklady ve výši 3.025 Kč (společnosti , právnická osoba, . za náhradu nákladů spojených s vyřízením případu). Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou byl povinen hradit žalovaný, vznikl žalobkyni nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, tj. na úhradu částky ve výši 37.008 Kč (1/3 z 111.024 Kč), přičemž z této částky žalovaný neuhradil 25 008 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.).14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.001 Kč a z částky 900 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony po 450 Kč (sepis výzvy z 6. 3. 2025 a sepis žaloby z 31. 7. 2025) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a s přihlédnutím k tomu, že za procesní úkony učiněné po 1. 1. 2025 náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. účastníku řízení, jenž není zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř., paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu aplikovaného per analogiím (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).15. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.