7 C 313/2025-42 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení žalované částky s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná uzavřely dne 29. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu spolu s úroky a poplatky, když celková částka k úhradě činila 189 190 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 7 883 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 3. 2024. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 23. 6. 2022, a na svůj dluh zaplatila do postoupení pohledávky pouze částku 15 766 Kč. Ke dni 29. 10. 2022 činila dlužná jistina 86 434,25 Kč a dlužné poplatky 79 288,03 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností od 21. 10. 2024 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Po postoupení žalovaná uhradila dne 20. 3. 2025 částku 30 000 Kč, která byla započtena na dlužné poplatky. Požadovaná částka ve výši 135 722,28 Kč představuje dlužnou jistinu 86 434,25 Kč a dlužné poplatky 49 288,03 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 14 940,89 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 35 005,88 Kč, jakož i úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 86 434,25 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve stejné výši a za stejné období.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nepopírá uzavření smlouvy, namítla však, že smlouva byla uzavřena neplatně, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Podle žalované žalobkyně ani její právní předchůdkyně neprokázaly, že by byly před uzavřením smlouvy ověřeny příjmové, majetkové a výdajové poměry žalované jinak než na základě jejích vlastních tvrzení. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni uhradila dne 19. 3. 2025 částku 30 000 Kč (tuto úhradu žalobkyně uvedla již v žalobě).3. Na základě zjištění provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 29. 3. 2022 smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 90 000 Kč. Žalovaná se zavázala za úvěr právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit poplatek 99 190 Kč, který se skládá z úroku ve výši 78 151 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 19 539 Kč. Celková částka (jistina vč. poplatku) ve výši 189 190 Kč byla splatná ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 7 883 Kč. Žalovaná podpisem stvrdila, že hotovost v částce 90 000 Kč převzala (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala příjmy a výdaje žalované. Žalovaná uvedla, že má příjem 25 420 Kč, což právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z potvrzení o příjmu. Dále žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu a její odhadované měsíční výdaje činí 10 000 Kč (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). K datu 23. 6. 2022 uhradila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně částku 15 766 Kč, dále dne 19. 3. 2025 uhradila žalobkyni 30 000 Kč (tabulka umoření, potvrzení o odchozí platbě). Předmětná pohledávka za žalovanou byla dne 21. 10. 2024 postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 vč. seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupení pohledávek). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 21. 10. 2024 (oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 vč. informace o zpracování osobních údajů). Žalované byla ze strany žalobkyně odeslána nespecifikovaná písemnost dne 11. 11. 2024 (podací lístek). Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky do 15. 1. 2025 (předžalobní výzva ze dne 31. 12. 2024 vč. podacího lístku z téhož dne).4. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti nad rámec shora uvedených, další dokazování soud neprovedl pro nadbytečnost.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.13. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu (srov. § 1879 a násl. o. z.).14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy právní předchůdkyni žalobkyně, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.15. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposky