16 C 393/2020-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek, kdy žalovaný vyplnil požadované údaje, jeho žádost byla schválena a po odeslání podpisového SMS kódu na jeho telefonní číslo a následném zadání na webové stránce www.creditportal.cz, byla smlouva o úvěru uzavřena a odeslána a mailovou adresu žalovaného uvedenou v žádosti. Identita žadatele byla ověřena a po ověření shodnosti jmen majitele bankovního účtu a žadatele o úvěr, byla schválená výše o úvěr zaslána na účet žalovaného. Na základě [anonymizováno] smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a smluvního úroku z úvěru. Celková výše úvěru vč. poplatku za poskytnutí a smluvního úroku byla splatná do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil v termínu. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a příslušenství pohledávky. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ten na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka] se splatností do [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázala k úhradě dlužné částky, poplatku za poskytnutí ve výši [částka] a smluvního úroku z úvěru. (důkaz: [anonymizováno] smlouva). Žalovaný dlužnou částku neuhradil v termínu. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí ve výši [částka] smluvní pokuty ve výši [částka] a příslušenství pohledávky. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (důkaz: předžalobní výzva k plnění, podací lístek). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. 6. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 8. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel s žalobcem [příjmení] smlouvu, na základě které mu žalobce poskytl finanční prostředky formou úvěru a ty se žalovaný zavázal za určitých podmínek finanční prostředky žalobci vrátit. Žalobce v průběhu řízení prokázal oprávněnost svého nároku, s tím, že plnil podmínky uzavřené smlouvy na rozdíl od žalovaného, který svým povinnostem nedostál. Přitom v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobce s tím, že i samotný žalovaný nárok žalobce nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobce o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud neměl důvod pochybovat ani o matematické správnosti vyčíslených nároků žalobce, když žalovaný tuto skutečnost nenamítal a další (zejména znalecké) dokazování k této otázce by neúměrně zvyšovalo náklady řízení, jež jdou k tíži účastníků, a provedení takového důkazu by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud tedy po provedeném dokazování rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 2,5 x [částka] podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) dále 3 x režijní paušál po [částka] dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).