16 C 327/2021-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři (dále jen„ dohoda o uznání a splácení dluhu“). V dohodě o uznání a splácení dluhu žalovaný písemně prohlásil, že vůči žalobkyni uznává svůj dluhu vzniklý na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] ve výši [částka]. Podle dohody o uznání a splácení dluhu se žalovaný zavázal k úhradě dlužné částky ve výši [částka] pravidelnými měsíčními splátkami po [částka] splatnými vždy ke 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje [datum] a konče [datum] a poslední splátkou ve výši [částka] splatnou ke dni [datum]. Na základě čl. III. odst. 1 dohody o uznání a splácení dluhu bylo mezi účastníky ujednáno, že ocitne-li se žalovaný v prodlení s placením byť jen jediné splátky, ztrácí žalovaný výhodu splátek a zbytek dluhu se stává splatným následujícím dnem po dni splatnosti příslušné nesplacené splátky. Žalovaný se ujednáními v dohodě o uznání a splácení dluhu neřídil, neboť žalobkyni žádnou ze splátek neuhradil. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na níž však žalovaný nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byla mezi účastníky dne [datum] sjednána písemná dohoda o uznání a splácení dluhu. Na základě této dohody žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka], který mu vznikl v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (viz Dohoda o uznání dluhu a splátkovém kalendáři). Žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky prostřednictvím devíti měsíčních splátek po [částka], resp. poslední po [částka], splatných ke [anonymizováno] dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem 2021 a konče měsícem prosincem 2021. Žalovanému bylo sděleno číslo účtu a variabilní symbol, pod nímž měl jednotlivé splátky identifikovat (viz [anonymizováno] [číslo] k Dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři – [anonymizováno] kalendář). Mezi účastníky bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky se zbývající část dluhu stává splatnou ke dni následujícímu po splatnosti příslušné nesplacené splátky (viz. čl. III. odst. 1 Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři). Žalobkyně dne [datum] prostřednictvím své zástupkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k úhradě dluhu společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění celého dluhu do dne [datum] (viz [anonymizováno] k [anonymizována dvě slova], předžalobní upomínka ze dne [datum]). 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný ve smyslu § 2053 o. z. písemně prohlásil, že vůči žalobkyni uznává svůj dluh co do důvodu i výše, a zavázal se k jeho úhradě měsíčními splátkami. Třebaže žalovaný věděl, na jaké číslo účtu a v jaké výši má jednotlivé splátky hradit, ničeho žalobkyni v rozporu s ujednanou dohodou o uznání a splácení dluhu neuhradil. Nadále tak žalobkyni dluží částku ve výši [částka]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni přiznal též úrok z prodlení v zákonné výši za období ode dne následujícího po dni zesplatnění celé částky do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 8. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve [anonymizováno] výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.