16 C 343/2021-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala, aby jí žalovaný zaplatil výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný. Žalobkyně toto vozidlo umístila na vyhrazené parkoviště, které provozuje, a vyzvala žalovaného, aby si vozidlo převzal. Žalovaný si vozidlo vyzvedl dne [datum]. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení ceny parkovného za období od [datum] do [datum], tedy do dne, kdy bylo vozidlo vydáno žalovanému. Žalobkyně dne [datum] žalovaného předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky. Žalovaný nicméně na tuto výzvu nikterak nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byl ke dni odtahu vozidla vlastníkem vozidla žalovaný (viz Kupní smlouvy). Žalobkyně dne [datum] provedla na základě rozhodnutí strážníka městské policie odtah vozidla [registrační značka] na jí provozované parkoviště (viz [anonymizováno] o odtahu vozidla a [anonymizováno] listina příspěvkové organizace). Žalobkyně se pokusila dne [datum] žalovaného písemně kontaktovat, aby mu oznámila odtah vozidla na střežené parkoviště, a následně jej dne [datum] a dne [datum] vyzvala k převzetí vozidla a úhradě vzniklých nákladů (viz [anonymizováno] o odstranění vozidla a [anonymizováno] k převzetí vozidla s dodejkami). Jelikož žalovaný žalobkyni na těchto nákladech ničeho neuhradil, bylo u zdejšího soudu zahájeno řízení sp. zn. [spisová značka], v rámci něhož byl dne [datum] vydán rozsudek, č. j. [číslo jednací], jímž bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím za náklady spojené s odtahem vozidla a cenu parkovného od [datum] do [datum], a který nabyl právní moci dne [datum] a je vykonatelný (viz Rozsudek zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]). Dle tvrzení žalobkyně si žalovaný vozidlo převzal dne [datum], přičemž žalobkyni neuhradil cenu parkovného, které nebylo předmětem řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], tj. za období ode dne [datum] do [datum], kdy si žalovaný vozidlo převzal. Cena parkovného za období od [datum] do [datum] byla stanovena nařízením [číslo] Sb. hl. m. [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti stanovena částkou [částka] za jeden den (viz Nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec]). Žalobkyně dne [datum] prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k úhradě dluhu (viz [anonymizováno] výzva k úhradě dlužné částky s dodejkou). 5. Podle § 27 odst. 1 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákona o silničním provozu“), řidič nesmí zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno. 6. Podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 7. Podle § 2 písm. b) zákona o silničním provozu provozovatelem vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. 8. Podle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec], o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen„ nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec]“), maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí a) první až třetí i jen započatý den [anonymizováno] Kč/den, b) od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště [anonymizováno] Kč/den, c) od sto osmdesátého prvního dne [anonymizováno] Kč/den. 9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu, které bylo na základě rozhodnutí strážníka městské policie v souladu s ust. § 27 zákona o silničním provozu dne [datum] žalobkyní odtaženo na střežené parkoviště, přičemž žalovaný si je vyzvedl až dne [datum]. Žalobkyně je tak na základě ust. § 27 zákona o silničním provozu oprávněna po žalovaném, jakožto provozovateli odtaženého vozidla, požadovat náhradu vzniklých nákladů spojených s odtahem vozidla. Žalobkyně nárokovala cenu parkovného po dobu 1 206 dní, tj. od [datum] do [datum], kdy bylo vozidlo žalovaného odstaveno na střeženém parkovišti, které provozuje žalobkyně, ve výši [částka] při sazbě [částka] za jeden den dle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec]. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce pokusila žalovaného předžalobně vyzvat k zaplacení dlužné částky, nicméně žalovaný na toto nikterak nereagoval a dlužnou částku byť jen částečně neuhradil, čímž se s plněním dostal do prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum], tj. ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveného předžalobní výzvou, do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Jak žalobkyně sama podotkla, o souvisejícím jejím nároku založeném na tomtéž skutkovém základě vůči témuž žalovanému bylo již pravomocně rozhodnuto v jiném řízení vedeného u zdejšího soudu, kdy se žalobkyně domáhala náhrady nákladů spojených s odtahem vozidla a ceny parkovného ode dne [datum] do [datum]. V rámci tohoto řízení se však žalobkyně domáhala doplacení ceny parkovného za zbývající dobu, během níž si žalovaný své vozidlo opětovně nevyzvedl. Ač je zde tedy dána totožnost účastníků, není zde dána totožnost skutku, neboť v tomto řízení žalobkyně nárokuje cenu parkovného za jiné, navazující období, než které bylo předmětem sporu ve věci 5 C 103/2015. Soud zde tudíž neshledal žádnou překážku věci pravomocně rozhodnuté, v jejímž důsledku by nebylo možné v řízení pokračovat. 12. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.