41 C 54/2021-217 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela s žalovaným dne [datum]. Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému v jeho prospěch částku [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit v 72 splátkách po [částka] s tím, že sjednaná úroková sazba činila 23 % ročně, RPSN 38,71 % a celková splatná částka měla činit [částka] (z toho [částka] jistina a [částka] sjednané úroky). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum]. Protože žalovaný tuto splátku neuhradil ani na základě upomínek, sesplatnila žalobkyně celý úvěr dopisem ze dne [datum] a celý nárok vyčíslila na [částka]. Žalobkyně též uvedla, že žalovaný do dne sesplatnění uhradil 6 splátek v celkové výši [částka] Vedle dlužné jistiny, kterou měla žalobkyně za uhrazenou pouze co do částky [částka], žalobkyně požadovala po žalovaném úroky, smluvní pokuty, náklady za upomínky či neuhrazenou cenu za tzv. inkasní a doplňkové služby. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že veškeré nárokované položky považuje za odůvodněné a jejich výši za přiměřenou. Smlouva podle ní byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za užití tzv. verifikační platby, dle které žalobkyně jednoznačně určila totožnost jednající osoby. K posouzení úvěruschopnosti si žalobkyně vyžádala od žalovaného kopii jeho občanského průkazu, doklad o příjmech, výpis z bankovního účtu a vycházela také z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a databáze neplatných dokladů. Neměla přitom žádné pochybnosti o tom, že žalovaný měl měsíční příjem [částka]. Žalobkyně dodala, že z jistiny [částka] byla částka ve výši [částka] vyplacena přímo žalobkyni coby věřitelce žalovaného za účelem úhrady předchozího závazku, částka ve výši [částka] byla vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši [částka] byla započtena na náklady poskytovatele úvěru (tj. žalobkyně). 3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný na výzvu soudu nereagoval a k jednání se nedostavil. 4. Soud při jednání provedl dokazování a z níže uvedených listin učinil tato skutková zjištění:¨ Z článku nazvaného„ Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček: rozdíl v sankcích může činit až pětinásobek“ z roku 2017 vyplynulo, že v žebříčku odpovědného úvěrování bylo umístění žalobkyně průměrné a stejně tak i v žebříčcích nákladů při prodlení a ceny úvěru. V rámci žebříčku s rozsahem smluvní dokumentace se žalobkyně umístila mezi společnostmi s méně obsáhlou smluvní dokumentací. Z„ auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ [číslo]“ ze dne [datum], jejíž vypracování zadala žalobkyně [příjmení] aplikovaného práva z. s., soud zjistil, že dle zpracovatele této zprávy žalobkyně splňuje požadavek písemné formy úvěrové smlouvy, když dle zpracovatele není nezbytné, aby byly úvěrové smlouvy podepisovány zaručeným elektronickým podpisem. Z„ auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ [číslo]“ ze dne [datum], jejíž vypracování zadala žalobkyně [příjmení] aplikovaného práva z. s., soud zjistil, že dle zpracovatele této zprávy žalobkyní nabízená doplňková služba PODPORA nenaplňuje náležitosti pojistné smlouvy a tato služba se svou povahou váže ke smlouvě hlavní, jíž je úvěrová smlouva. Z listiny nazvané jako„ Příloha A – Metodika a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta“ vyplynulo, že sama žalobkyně dle svého prohlášení přistupuje k posuzování úvěruschopnosti svých zákazníků zodpovědně a vlastní též několik certifikátů a licenci ČNB. Podle svých interních pravidel pak žalobkyně požaduje od zákazníků občanský průkaz, výpis z účtu, doklad o příjmech a navíc pořizuje výpisy z veřejných databází či provádí telefonické ověření žadatelů u jejich zaměstnavatelů. Ze související přílohy nazvané jako„ Licence ČNB“ pak soud zjistil, že žalobkyně byla v květnu 2018 zařazena mezi nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru a dle souvisejících certifikátů (č. TCB [číslo], TCB [číslo] a TCB [číslo]) byla ohodnocena jako spolehlivý poskytovatel spotřebitelských úvěrů. Z odpovědi ČNB ze dne [datum] vyplynulo, že dle názoru tohoto orgánu zákon o spotřebitelském úvěru nestanoví, jaké konkrétní informace a doklady mají být považovány za nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené, pročež rozsah požadovaných údajů a jejich formu určuje poskytovatel spotřebitelského úvěru dle svého kvalifikovaného uvážení. Je přitom třeba brát ohled na životní náklady spotřebitele, avšak není nutné, aby poskytovatel úvěru vždy rozčleňoval konkrétní náklady do jednotlivých skupin, jakými jsou doprava, výdaje na zdravotní pomůcky, léky aj. Závěrem ČNB vyjádřila názor, že v případech, kdy spotřebitele uvede, že žádné výdaje nemá, není možné bez dalšího vyjít z částky životního či existenčního minima. Z kopie [číslo obč. průkazu] soud zjistil, že tento patřil žalovanému, narozenému [datum]. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jeho prostřednictvím potvrdila žalovanému, že částku ve výši [částka] vyplatila ve svůj prospěch (coby věřitelky žalovaného) za účelem splacení předchozího závazku žalovaného, částku ve výši [částka] vyplatí žalovanému na jeho účet a částku ve výši [částka] započte na náklady poskytovatele. Z dílčích výpisů z účtu ze dne [datum] vyplynulo, že částka [částka] byla převedena na účet žalobkyně a částka ve výši [částka] byla převedena na účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ [celé jméno žalovaného] doplatek úvěru“. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že tento byl veden na jméno žalovaného a že jeho počáteční zůstatek v předmětném období byl [částka], zatímco konečný zůstatek činil [částka]. Z téhož výpisu vyplynulo, že žalovaný provedl v daném období několik plateb ve prospěch svých věřitelů, konkrétně platbu ve výši [částka] na ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba], ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba] a ve výši [částka] ve prospěch [právnická osoba] Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] ohledně [právnická osoba] vyplynulo, že tato společnost k uvedenému dni existovala a nebyla v likvidaci. Z výplatní pásky za období březen 2018 soud zjistil, že žalovaný měl v tomto měsíci čistou mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši [částka] a na účet mu bylo vyplaceno [částka]. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl odeslán zaměstnancem žalobkyně na e-mailovou adresu [email] a obsahoval návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Výše úvěru dle tohoto návrhu měla činit [částka], na účet žalovaného mělo být vyplaceno [částka], úroková sazba činila 23 % ročně, RPSN 38,71 %, doba splatnosti měla být 72 měsíců, celková splátka činila [částka] (z toho na jistinu a úrok [částka]), celková splatná částka řádného splácení měla činit [částka]. V samotné smlouvě pak bylo uvedeno, že na straně spotřebitele vystupuje žalovaný, jehož e-mailová adresa byla [email]. Z jistiny ve výši [částka] mělo být [částka] poskytnuto ve prospěch účtu žalobkyně, [částka] na účet žalovaného a [částka] mělo být započteno na náklady poskytovatele. Společně s úvěrem byly sjednány doplňkové služby, a to doplňková služba PODPORA zahrnující mlžnost odkladu tří splátek úvěru ročně a možnost přerušení splátek. Zároveň účastníci sjednali smlouvu o inkasní službě coby doplňkovou službu k úvěrové smlouvě. Podle této smlouvy měl žalovaný uhradit částku [částka] ve splátkách po [částka] měsíčně (hrazených společně se splátkami úvěru). Sjednaná cena za inkasní službu v sobě zahrnovala cenu za jednorázové náklady žalobkyně na zřízení inkasní služby, náklady žalobkyně na zajištění inkasování plateb od žalovaného a bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu. Součástí smlouvy byl též dotazník k posouzení bonity žalovaného, podle něhož byl žalovaný zaměstnancem společnosti [právnická osoba], jeho příjem činil [částka], náklady [částka] a splátka spotřebitelského úvěru [částka]. Celkové měsíční závazky žalovaného tedy dosahovaly výše [částka] a výše měsíčního zůstatku (příjmy mínus výdaje) činila [částka]. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení] byl zmocněn k uzavírání úvěrových smluv za žalobkyni. Z dílčího výpisu z účtu ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] odeslal platbu ve výši [částka]. Ze