5 C 248/2021-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaní společně a nerozdílně zaplatili žalovanou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalovaných, [jméno] [celé jméno žalovaného], na základě kterého žalobkyně poskytla právnímu předchůdci žalovaných peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,9% p.a. v 108 pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni příslušného měsíce počínaje dnem [datum], a to ve výši [částka]. Právní předchůdce žalovaných měsíční splátky hradil, dne [datum] však zemřel. Naposledy byla splátka uhrazena dne [datum] ve výši [částka]. Dluh činí celkem [částka] sestávající z dluhu na jistině úvěru ve výši [částka], na smluvním úroku ve výši [částka] a na poplatcích ve výši [částka]. Na základě usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 3. 2020, č. j. 24 D 1157/2018-81, odpovídají za dluhy zůstavitele žalovaní společně a nerozdílně. Žalovaní byli k úhradě dluhu vyzváni, dlužnou částku však neuhradili. 2. Vyjádření žalovaných k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobkyně dne [datum] podepsala s [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum], bytem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalovaných“) smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout právnímu předchůdci žalovaných úvěr ve výši [částka], které žalovaný zavázal splatit úvěr spolu s úrokem 16. 9 % ročně formou pravidelných splátek ve výši [částka] (smlouva o [příjmení] půjčce [číslo]). Právní předchůdce žalovaných dne [datum] zemřel. Usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 3. 2020, č. j. 24 D 1157/2018-81, byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, kterou žalovaní zdědili majetek právního předchůdce žalovaných. Za pasiva pozůstalosti odpovídají dle dohody rovným dílem (usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 3. 2020, č. j. 24 D 1157/2018-81). Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala prvního žalovaného k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka adresovaná prvnímu žalovanému ze dne [datum]), shodně druhou žalovanou (předžalobní upomínka adresovaná druhé žalované ze dne [datum]) 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalovaných smlouvu o úvěru, v níž zavázala poskytnout právnímu předchůdci žalovaných peněžní prostředky, které se právní předchůdce žalovaných zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem, což neučinil. Právními nástupci jsou žalovaní, dědicové právního předchůdce žalovaných, který zemřel dne [datum]. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdce žalovaných uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu tato poskytla finanční prostředky formou spotřebitelského úvěru a právní předchůdce žalovaných se zavázal za určitých podmínek tyto vrátit. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala oprávněnost svého nároku tím, že plnila podmínky uzavřené smlouvy. Právní předchůdce žalovaných zemřel, jeho právní nástupci byli vyzváni k úhradě dlužné částky, což neučinili. Nárok žalobkyně nijak nezpochybnili. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany právního předchůdce žalovaných a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud neměl důvod pochybovat ani o matematické správnosti vyčíslených nároků žalobkyně, když žalovaní tuto skutečnost nenamítali a další (zejména znalecké) dokazování k této otázce by neúměrně zvyšovalo náklady řízení, jež jdou k tíži účastníků, a provedení takového důkazu by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud tedy po provedeném dokazování rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady požadované žalobkyní sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), odměna ve výši ½ z uvedeného (jednoduchá výzva k plnění), paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby, a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám zástupce žalobkyně.