5 C 252/2021-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím s tím, že žalovaný je poplatníkem televizních poplatků podle přihlášky poplatníka v příslušné evidenci. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období od dubna do srpna 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek, neboť se stal držitelem televizního přijímače, přičemž neuhradil poplatek za období od dubna do srpna 2020, a to ani přes zaslané výzvy. 4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 3 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl v obdobích, za které neplatil televizní poplatky, řádně přihlášeným poplatníkem, a že tedy podaná žaloba je plně důvodná. Žalovaný televizní poplatky neuhradil, ačkoli byl žalobkyní vyzván. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil včas, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení. Soud přiznal žalobci úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za dva úkony právní služby a paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám zástupce žalobce. 10. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.