5 C 262/2021-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne [datum] a [anonymizováno] obchodních podmínek revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, z kterého žalovaný vyčerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaný nedostál své povinnosti řádně a včas platit jednotlivé splátky úvěru. Žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to včetně smluvní pokuty, na jejíž zaplacení jí dle smluvních ujednání (všeobecných úvěrových podmínek) vzniklo právo. Žalovaný na svůj dluh i přes výzvy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 4. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly [anonymizováno] podmínky, na základě které mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši [částka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 26,28% ročně ve výši 4% z dlužné částky formou pravidelných měsíčních splátek. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat poplatek za první upomínku [částka], za opakovanou upomínku [částka], smluvní pokutu [částka] a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10% ze splatné jistiny, úroků a pojistného (smlouva [číslo]). Žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení (výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy (výzva ke splacení celého úvěru). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (předžalobní výzva) 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky, což neučinil. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu žalobkyně poskytla finanční prostředky formou spotřebitelského úvěru a žalovaný se zavázal za určitých podmínek tyto vrátit. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala oprávněnost svého nároku tím, že plnila podmínky uzavřené smlouvy, na rozdíl od žalovaného, který svým povinnostem nedostál a dluží tak žalobkyni částku v žalované výši. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně s tím, že i samotný žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud neměl důvod pochybovat ani o matematické správnosti vyčíslených nároků žalobkyně, když žalovaný tuto skutečnost nenamítal a další (zejména znalecké) dokazování k této otázce by neúměrně zvyšovalo náklady řízení, jež jdou k tíži účastníků, a provedení takového důkazu by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud tedy po provedeném dokazování rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám právního zástupce žalobce. 12. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.