5 C 290/2021-22 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek spolu se smluvním úrokem. Své povinnosti řádně a včas platit jednotlivé splátky úvěru nedostála, žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná na svůj dluh i přes výzvy ničeho neuhradila. 2. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se zavázala poskytnout jí úvěr ve výši [částka] se splatností [datum], zápůjční úrokovou sazbou 10,4% a anuitní splátkou, kterou se žalovaná zavázala splácet, ve výši [částka] a s pojištěním ve výši [částka] měsíčně (smlouva o úvěru [číslo]). Bylo sjednáno oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě porušení smluvních povinností žalovanou s tím, že smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení žalované nebo v jiné lhůtě stanovené bankou. Nesplacené dluhy žalované se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku Smlouvy, neuvede-li [příjmení] v oznámení o odstoupení pozdější termín (Všeobecné obchodní podmínky). Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celé dlužné částky do [datum] (výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky). K úhradě dlužné částky byla opakovaně upomínána (upomínky žalobkyně). 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k celkovému závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky, které se žalovaná se zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem, což neučinila. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které jí žalobkyně poskytla finanční prostředky formou úvěru a žalovaná se zavázala za určitých podmínek tyto vrátit. Žalobkyně v průběhu řízení prokázal oprávněnost svého nároku tím, že plnila podmínky uzavřené smlouvy, na rozdíl od žalované, která svým povinnostem nedostála a dluží tak žalobci částku v žalované výši. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná na svůj dluh zaplatila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně s tím, že i samotný žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnila. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalované a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud neměl důvod pochybovat ani o matematické správnosti vyčíslených nároků žalobkyně, když žalovaná tuto skutečnost nenamítala a další (zejména znalecké) dokazování k této otázce by neúměrně zvyšovalo náklady řízení, jež jdou k tíži účastníků, a provedení takového důkazu by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud tedy po provedeném dokazování rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), odměna ve výši ½ z uvedeného (jednoduchá výzva k plnění), paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám zástupce žalobkyně. 10. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.