5 C 292/2021-22 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru prostředky komunikace na dálku, na základě které byla žalovanému vyplacena částka [částka], kterou měl vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], a to do [datum]. Žalovaný však své závazky nesplnil a úvěr dle smlouvy nesplatil. Pohledávka byla na žalobce posléze postoupena. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 4. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru, v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal mu vrátit částku do [datum] s poplatkem ve výši [částka] (smlouva o úvěru). Žalovaný úvěr nesplatil, právní předchůdce žalobce posléze pohledávku postoupil na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl žalobcem k úhradě dlužné částky upomínán před podáním žaloby (předžalobní výzva). 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný se zavázal vrátit spolu se sjednaným poplatkem, což neučinil. 6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). 1. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel se žalobcem za použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky a ty se zavázal za určitých podmínek žalobci vrátit. Žalovaný se k věci nevyjádřil, soud proto vycházel z tvrzení žalobce a listinných důkazů. V řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaný plnil něčeho nad rámec tvrzení žalobce, ostatně sám žalovaný svůj dluh nijak nesporoval. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení uvedené částky je důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud určil v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. lhůtu k plnění jako třídenní. 2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva), a paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám zástupce žalobce. 3. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.