5 C 350/2021-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr spolu s úrokem, a to v celkové částce [částka] do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nezaplacené částky, a dále právo na paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit s úrokem ve výši [částka], a to do [datum]. V případě prodlení byl žalovaný zavázán uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení a poplatek za zaslanou písemnou upomínku ve výši [částka] (smlouva o úvěru [číslo]). Právní předchůdce žalobkyně odeslal žalovanému ze svého účtu dvakrát částku [částka], částku [částka] a částku [částka] (výpis z účtu právního předchůdce žalobkyně). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky), což bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky) a byl vyzván k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva žalobkyně). 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednanými úroky, což neučinil. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky formou spotřebitelského úvěru a žalovaný se zavázal za určitých podmínek tyto vrátit, což neučinil. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně s tím, že i samotný žalovaný nárok nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud neměl důvod pochybovat ani o matematické správnosti vyčíslených nároků žalobkyně, když žalovaný tuto skutečnost nenamítal a další (zejména znalecké) dokazování k této otázce by neúměrně zvyšovalo náklady řízení, jež jdou k tíži účastníků, a provedení takového důkazu by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud tedy po provedeném dokazování rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám zástupce žalobkyně. 13. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.