5 C 391/2021-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úrokem ve výši [částka] do [datum], což neučinil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, z čehož žalobkyně požaduje pouze [částka]. Žalovaný na svůj dluh i přes výzvy ničeho neuhradil. 2. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Účastníci podepsali dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] v níž se žalovaný zavázal splatit poskytnutý úvěr ve výši [částka] nejpozději do [datum], a to spolu se sjednaným úrokem ve výši [částka]. V případě prodlení s vrácením úvěru bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Žalovaný úvěr do stanoveného data neuhradil. K úhradě dlužné částky byl vyzván před podáním žaloby. 3. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu žalobkyně poskytla finanční prostředky formou spotřebitelského úvěru a žalovaný se zavázal za určitých podmínek tyto vrátit. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala oprávněnost svého nároku tím, že plnila podmínky uzavřené smlouvy, na rozdíl od žalovaného, který svým povinnostem nedostál a dluží tak žalobkyni částku v žalované výši. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně s tím, že i samotný žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud tedy po provedeném dokazování rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám právního zástupce žalobce. 9. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.