7 C 431/2019 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zdržet se všeho, co způsobí, že na její pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Roztoky vnikají imise jehličí a pryskyřice z jedle o výšce cca 25 m na pozemku [parcelní číslo] umístěné u hranice s pozemkem [parcelní číslo] zhruba 1 m od plotu s ulicí [příjmení], vše v katastrálním území Roztoky u Prahy. Žalobu odůvodnila tím, že má ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec], který sousedí s pozemkem parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec] ve vlastnictví žalovaných. [příjmení] mezi stranami se týká stromu, který stojí na západní/severozápadní straně shora uvedeného pozemku žalovaných. Jedná se o jedli vysokou cca 20 až 25 metrů. Vzhledem ke směru, kterým fouká vítr, padá veškeré jehličí z tohoto stromu na pozemek a dům žalobkyně, která tak musí jehličí neustále uklízet, a to nejen ze své zahrady, ale i ze střechy domu a okapů. Kromě toho působí napadané jehličí řadu dalších problémů, jako jsou potíže se schůdností v době mokra a vnikání jehličí do některých technických zařízení žalobkyně. Tímto je průběžně poškozován majetek žalobkyně a je nucena k pravidelným odstraňovacím pracím. Žalobkyně se pokoušela o smírné vyřešení tohoto sousedského problému mnohokráte, nejprve přímým kontaktem se sousedy a poté v rámci jiného sporu i dopisem právního zástupce. V tomto případě však nelze dojít k jakékoli dohodě se žalovanými. 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je sice pravdou, že na západní/severozápadní straně jejich pozemku stojí strom, avšak nejedná se o jedli. Tvrzení, že veškeré jehličí padá z uvedeného stromu žalovaných na pozemek žalobkyně, není ničím podloženo. [příjmení] je celoročně stálezelený, takže z něj neopadává veškeré jehličí, ale jen jeho malá část, a to pouze jednou za rok. Vzhledem ke skutečnosti, že strom roste v rohu jejich pozemku a třetím sousedícím pozemkem je veřejná komunikace, nemůže na pozemek žalobkyně padat veškeré jehličí z tohoto stromu. Nad pozemkem žalobkyně se nachází pouze necelá jedna čtvrtina koruny stromu. Tvrzení, že žalobkyně musí jehličí neustále uklízet, není ničím podloženo a není pravděpodobné. To platí i o neurčitém tvrzení, že jehličí působí řadu dalších problémů. V okolí se vyskytuje mnoho podobných stromů a není zřejmé, z jakého z nich imise pocházejí. Není pravdou, že by se žalobkyně mnohokráte pokoušela o smírné vyřešení přímým kontaktem se žalovanými. Spad jehličí není dle názoru žalovaných imisí, jež by byla nad míru přiměřenou místním poměrům. [obec] u [obec] jsou zahradním městem, v němž rostou jehličnaté stromy hojně. V těsné blízkosti domu žalobkyně roste větší seskupení několika jehličnatých stromů jiného vlastníka. Pokud v určitém ročním období dochází k opadávání jehličí, pak toto padá ze všech těchto stromů. Žalobkyně nemůže být omezena v obvyklém užívání pozemku, a to již proto, že část pozemku, nad nímž je podstatná část koruny předmětného stromu, užívá zcela běžně k vjezdu automobilu na svůj pozemek. Je nutno přihlédnout k tomu, že strom vysadil otec žalovaného a roste na předmětném místě 50 let. Když si žalobkyně vybírala pozemek ke koupi, tak jej kupovala s tím, že v jeho blízkosti stojí tento vzrostlý strom. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně a její manžel jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] který sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných, že na pozemku parc. [číslo] stojí strom – douglaska tisolistá o výšce cca 21 metrů umístěný 1,3 m od hranice s pozemkem parc. [číslo] m od veřejné komunikace, vše v kat. území [obec] u [obec], a že na pozemek žalobkyně ze stromu padá jehličí. 4. Z fotografií na č.l. 5 a 6 pořízených žalobkyní po vichřici bylo zjištěno, že na pozemku žalobkyně je u vjezdu na pozemek, na schodišti, u vstupních dveří, v květináčích a u okapního lapače nečistot, tzv. gajgru, napadáno větší množství jehličí. Z předložených fotografií žalovaným soud zjistil běžný stav spadu z předmětného stromu na pozemek žalobkyně. 5. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] na č.l. 59 spisu zdejšího soudu sp. zn. 13 C 435/2018 soud zjistil, že bylo při místním šetření bylo zjištěno, že se nejedná o jedli, rod [anonymizováno], ale o rod [anonymizováno], douglasku tisolistou – [anonymizováno] menziesii. [příjmení] stromu roste v rohu pozemku p. [číslo] od hranice s pozemkem [parcelní číslo] je vzdálen 1,3 m, od hranice s veřejnou komunikací je vzdálen 1,4 m (měřeno na střed kmene stromu). [příjmení] nevykazuje žádné mechanické poškození, rány po dřívějších ořezech větví jsou dobře zahojené, nevykazují známky hniloby, nejsou viditelné vývrtky dřevokazného hmyzu. Pod stromem a v nejbližším okolí není vidět zvýšený spad jehlic. [obec] je pravidelná, mírně proschlá. [příjmení] je válcovitý, pravidelný. Dle majitelů je stáří stromu padesát let, tím spadá do skupiny stromů 40 – 60 let. Podle stupně vytváření borky (kůry) a kuželovitého tvaru koruny odpovídá uvedené stáří stromu realitě. [příjmení] se jeví jako zdravý jedinec, bez viditelného poranění, je dobře udržovaný, prosychání části koruny je běžný jev. [příjmení] je dobře ukotven a vývrat hrozí jen ve velmi malém procentu, při abnormálním poryvu větru, který se nedá předpovídat. Dle výpočtu [příjmení] zlomení ve kmeni nehrozí. U některých dřevin je stabilizační řez nemožný, u tohoto rodu je zcela vyloučen. 6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že žaloba žalobkyně a jejího manžela, kterou se tito domáhali, aby žalovaní odstranili strom – douglasku tisolistou o výšce cca 21 m, stojící na pozemku p. [číslo] umístěnou 1,3 m od hranice s pozemkem p. [číslo] m od veřejné komunikace, vše v k.ú. [obec] u [obec], byla zamítnuta s odůvodněním, že by předmětný strom sice v případě pádu mohl zasáhnout dům žalobců, avšak pád či zlomení předmětného stromu jsou velmi nepravděpodobné, z čehož je zřejmé, že v daném případě zde vážné ohrožení ve smyslu ust. § 2903 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není. 7. Na místním šetření dne [datum] přítomný soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] identifikoval předmětný strom jako douglasku. Oproti znaleckému posudku vypracovanému v předcházejícím soudním řízení neviděl zhoršení stavu stromu. Douglaska, stejně jako ostatní jehličnaté stromy, opadává, nicméně opadává kontinuálně v průběhu celého roku, obměňuje jehlice. K největšímu spadu jehlic dochází obvykle v sušších letních měsících. Co se týká jehličí a šištic, které byly vidět pod douglaskou, mohlo se jednat o jehličí a šištice z předmětného stromu, stejně jako o jehličí a šištice ze stromů téhož druhu umístěných na druhé straně silnice. Před domem žalobkyně stála borovice, jejíž jehličí a šišky se nacházely jak pod borovicí, tak na přístupové cestě. Na schodišti a u schodiště do domu žalobkyně se nacházely zaschlé pupeny z douglasky či douglasek a dvě šištice z douglasky. Na záhonu s růžovými keři a výklencích vedoucích do sklepa se mj. nacházely šištice a pupeny z douglasky. Na trampolíně na zahradě žalobkyně se nacházely 3 šištice z douglasky a jehličí z borovice a douglasky. V prostoru lapače nečistot (gajgru) se nacházely dvě šišky z douglasky, zaschlé pupeny z douglasky a listí z ořechu. U garáže se nacházely zaschlé pupeny z douglasky, podél plotu pod předmětným stromem se nacházely šišky a jehlice z douglasky. Na pozemku žalovaných se pod předmětným stromem nějaké jehličí z douglasky nacházelo, občas byla vidět šištice z douglasky, nicméně se jednalo o udržovaný trávník. Na pozemku ležícím naproti pozemku ve vlastnictví žalobkyně bylo identifikováno 7 ks douglasek při hranici s chodníkem, za rohem se nacházela jedna vzrostlá borovice. V ústí ulice [ulice] byly na jednom pozemku znalcem identifikovány dva udržované a stříhané smrky a vzrostlá borovice, na dalším pozemku vzrostlá borovice a na dalších dvou pozemcích vzrostlý smrk pichlavý a vzrostlá borovice. Co se týká frekvence a množství spadu, tento je dle znalce obdobný jako u douglasky. Na pozemku u [adresa] roste u plotu túje – zerav, vzrostlý smrk omorika a borovice černá. Vzadu na dalších pozemcích byl vidět zerav a za ním dva vzrostlé smrky, na druhé straně potom vzrostlá borovice vejmutovka a u [adresa] vzrostlý tis, který, na rozdíl od jiných jehličnanů, opadává minimálně. 8. Soud rozhodl, že neprovede dokazování účastnickou výpovědí žalovaného pro nadbytečnost, neboť provedení tohoto důkazu navrhovaného žalovaným by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení. 9. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně a její manžel jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], který sousedí s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] ve vlastnictví žalovaných. Na pozemku žalovaných parc. [číslo] stojí strom – douglaska tisolistá, o výšce cca 21 metrů, umístěný 1,3 m od hranice s poz