8 C 231/2021-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení byl nárok žalobce, který je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], na zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba] Žalovaná částka představovala smluvní pokutu ve výši 2 x [částka] za nevrácení dvou zařízení po ukončení smlouvy, poplatek za odpojení ve výši [částka] a cena za pronájem přijímacího zařízení a další poplatky související se správou, údržbou a instalací zařízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání. 5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobce smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Právní předchůdkyně žalobce dodala žalovanému 2 koncová zařízení (modem a set-top box). Žalovaný se zavázal platit za poskytované služby cenu, což však nečinil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto od předmětné smlouvy odstoupila, čímž žalovanému vznikla povinnost vrátit koncová zařízení do [číslo] dnů od ukončení smlouvy a uhradit vystavená vyúčtování za poskytnuté služby. Žalovaný svou povinnost nesplnil, právní předchůdkyni žalobce proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každé nevrácené koncové zařízení a částky [částka] dle vystavených vyúčtování za poskytnuté služby. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně platně uzavřel smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo mj. ujednání o pronájmu zařízení (modemu a set-top boxu). Protože žalovaný neplnil svou povinnost platit cenu za poskytované služby, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila. Po ukončení smlouvy však žalovaný nevrátil koncová zařízení, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každé zařízení a zaplatit dluh ve výši [částka] odpovídající neuhrazeným vyúčtováním za poskytnuté služby. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. [částka], tří paušálních náhrad hotových výdajů po [částka], tj. [částka], 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. [částka], a soudního poplatku ve výši [částka].