8 C 335/2020-47 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobcem byl žalované pronajat žalobcem byt [číslo] v 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec a číslo]. Žalovaná se zavázala platit nájemné [částka] měsíčně a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Nájem bytu skončil [datum], žalovaná však byt vyklidila a předala žalobci až [datum]. Žalovaná neuhradila platby odpovídající nájemnému ve smyslu [číslo] o. z., dále u ní vzniklo bezdůvodné obohacení za roční vyúčtování služeb za roky 2017 a 2018. Na nájemném za období srpen 2017 až duben 2018 žalovaná dluží [částka], nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2017 je ve výši [částka], za rok 2018 ve výši [částka] Celkem tak dluží žalobci žalovanou částku, kterou ani přes urgence neuhradila. Žalovaná k žalobě uvedla, že je v hmotné nouzi, žije sama se synem u bratra, nemá práci, nemohla dluh uhradit, nemůže ani nyní, pouze snad v nějakým minimálních splátkách, maximálně po [částka]. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] [spisová značka] má soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] v 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo] na dobu určitou jednoho roku, ve smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši [částka] měsíčně, zálohy na služby ve výši dle evidenčního listu. Dle evidenčního listu a změnových listů měla žalovaná povinnost hradit nájemné za žalované období nejprve ve výši [částka] měsíčně, počínaje [datum] pak ve výši [částka] měsíčně. Žalobce vyúčtoval žalované za služby spojené s nájmem bytu za období od [datum] do [datum] po odečtení zaplacené zálohy [částka], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (vyúčtování zálohově hrazených služeb). Žalovaná byla žalobcem vyzývána k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka z [datum], kopie obálek). Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen o. z.). Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. V daném případě platně vznikl mezi účastníky závazkový vztah na základě nájemní smlouvy na pronájem bytu. Žalovaná byla povinna podle smlouvy platit nájemné, a to ve smyslu § 2295 o. z. i po skončení doby, na kterou byl nájemní vztah sjednán, když k vyklizení bytu došlo až mnohem později. Tuto smluvní povinnost žalovaná zcela nesplnila, když dluží na částkách odpovídajících nájemnému částku [částka] a na vyúčtování služeb celkem [částka]. Žalovaná žádným způsobem nerozporovala vznik dluhu ani jeho výši, argumentovala pouze svou finanční a sociální situací. Úrok z prodlení z dlužné částky je po právu požadován podle § 1970 o. zák. ve výši odpovídající nař. vl. č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. Žalovaná uvedla, že by byla schopna uhradit dluh ve splátkách po [částka] měsíčně, taková výše nebyla pro žalobce přijatelná. S ohledem na výši dluhu má i soud za to (přestože žalovaná prokázala, že je vedena jako uchazeč o zaměstnání), že splácení dluhu přesahujícího [částka] po částkách [částka] měsíčně by neúměrně prodloužilo dobu splacení a zatížilo žalobce a v důsledku úroku z prodlení i žalovanou. Proto rozhodl o povinnosti žalované dluh uhradit najednou, byť v poněkud delší než obvyklé zákonné třídenní lhůtě. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], kde [částka] představuje soudní poplatek, [částka] jsou dvě paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (žaloba, účast u jednání).