CS · EN DE FR brzy

10 C 13/2022-37 — Okresní soud Praha-západ

ECLI: ECLI:CZ:OSPZ:2022:10.C.13.2022.1
Datum: 2022-02-20
Předmět: Žaloba o zaplacení částky [částka]
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 40/1964 Sb.", "§ 39 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1767 z
["pozůstalost""závěť"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Žaloba o zaplacení částky [částka]. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali po žalované každý zaplacení částky ve výši [částka], celkem tedy částky ve výši [částka]. Svou žalobu odůvodnili tím, že oba žalobci, dvě jejich sestry a žalovaná jsou všichni dědici po zemřelé babičce [jméno] [celé jméno žalované], zemř. [datum]. Dědický podíl žalované na pozůstalosti činil 1/2. [jméno] [celé jméno žalované] měla sestru [jméno] [příjmení]. Každá ze sester vlastnila 1/6 domu na adrese [adresa] (pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Praha). [jméno] [příjmení] dne [datum] sepsala holografní závěť, kterou odkázala veškerý majetek své sestře [jméno] [celé jméno žalované]. Sestry se současně domluvily, že [jméno] [celé jméno žalované] jí odkazovanou 1/6 nemovitosti uchová pro vnuky po svém již zemřelém synovi [jméno]. Toto stvrdila [jméno] [celé jméno žalované] dne [datum] svým podpisem na potvrzení, že slibuje, že zajistí, aby 1/6 domu v [část obce], [ulice] [číslo] kterou [jméno] [příjmení] dosud vlastní a kterou [jméno] [celé jméno žalované] v poslední vůli odkazuje, nebude nabízena k prodeji, ale po smrti [jméno] [příjmení] bude odkázána dětem [anonymizováno] staršího syna, který zemřel. Tímto na sebe [jméno] [celé jméno žalované] převzala jednoznačně určený závazek ve prospěch třetí osoby ve smyslu ust. § 1767 NOZ, že jí odkázaný nemovitý majetek neprodá a odkáže ho žalobcům a jejich dvěma sestrám. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], [jméno] [celé jméno žalované] následně po tomto slibu po své sestře podíl na výše uvedené nemovitosti skutečně zdědila. [jméno] [celé jméno žalované] měla dva syny, staršího [jméno] a mladšího [jméno]. Starší syn [jméno] zemřel dne [datum] a zanechal po sobě 4 děti – oba žalobce a jejich dvě sestry. Její mladší syn [jméno] zemřel až dne [datum] a zanechal po sobě jedinou dceru - žalovanou. V roce 2011 tedy byl nepochybně myšlen zemřelý syn [jméno] a jeho děti. [jméno] [celé jméno žalované] však celý svůj podíl na nemovitosti o velikosti 1/3 v roce 2015 prodala [jméno] [příjmení]. Tímto porušila část svého závazku, že podíl po své sestře neprodá. Za jejího života ovšem žalobci nemohli žádat ničeho, neboť nebylo lze vyloučit, že znovu za svého života tento podíl nabude a dle svého slibu jim ho odkáže. Ke dni své smrti (dne [datum]) však [jméno] [celé jméno žalované] spoluvlastníkem daného domu v [část obce] nebyla. Svým vnoučatům ani za svého života nepředala výtěžek z prodeje, ani jim tomu odpovídající částku neodkázala pro případ smrti. [jméno] [celé jméno žalované] tímto nesplnila/porušila svůj závazek, jenž převzala ve prospěch třetího (žalobců), v neprospěch žalobců. Porušení tohoto závazku dospělo nejpozději v den její smrti. Tento její závazek/dluh, resp. náhrada za nesplněný závazek, je tak součástí pozůstalosti a jako takový přešel na všechny dědice dle jejich podílů, na žalovanou tedy do výše 1/2. Žalobci laicky odhadují aktuální tržní cenu domu v [část obce] v rozpětí [číslo] mil Kč. Vyjdou-li z průměru ([anonymizováno] mil Kč), pak by hodnota podílu 1/6 na daných nemovitostech činila ke dni [datum] částku ve výši [anonymizováno] mil Kč. Celkový dluh [jméno] [celé jméno žalované] spadající do pozůstalosti tedy činí částku ve výši [anonymizováno] mil Kč, jenž připadá na dědice dle jejich dědických podílů. Na žalovanou tedy připadá dluh ve výši [anonymizováno] mil Kč. Žalobci uvedenou pohledávku uplatnili v dědickém řízení, ta však nebyla žalovanou uznána a jako sporná zůstala neprojednána. Žalobci nemají jinou možnost, než žalobu podat a věc nechat rozhodnout soudem. Aktuálně však není v jejich finančních možnostech zahájit soudní řízení o celou dlužnou částku. Proto každý ze žalobců uplatňuje po žalované ze své celkové pohledávky pouze část ve výši [částka], přičemž ve zbytku si vyhrazují právo žalobu rozšířit. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání ze dne [datum], kdy uvedla, že nárok žalobců neuznává. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] neobsahuje podstatné náležitosti jakéhokoli právního jednání. Na listině zcela absentuje identifikace smluvních stran, které měly být účastny daného jednání. Je otázkou, zda je právní jednání zachycené na listině dostatečně určité, aby bylo shledáno platným. Právní institut smlouvy ve prospěch třetí osoby byl do právního řádu České republiky zanesen až v souvislosti s účinností OZ, tj. od [datum]. Tehdy platný občanský zákoník č. 40/1964 Sb., neobsahoval žádné ustanovení upravující tento institut. Tehdy platná právní úprava neumožňovala uzavřít smlouvu ve prospěch třetí osoby. Dále žalovaná namítla, že údajný podpis [jméno] [celé jméno žalované] na předloženém příslibu není pravým podpisem zemřelé [jméno] [celé jméno žalované]. Ze srovnání podpisu s ostatními podpisy zemřelé [jméno] [celé jméno žalované] vyplynulo, že pravý podpis [jméno] [celé jméno žalované] je v markantech zcela odlišný od podpisu předloženého žalobci. [jméno] [celé jméno žalované] se podepisovala vždy, a to i na úředních listinách, pouze svým příjmením, a nikoliv i osobním jménem. Dále je nelogické, aby [jméno] [celé jméno žalované] podepisovala dokument, který je osobním prohlášením zesnulé [jméno] [příjmení]. Toto zakládá důvodnou pochybnost, zda podpis [jméno] [celé jméno žalované] nebyl na předmětnou listinu dodělán dodatečně. Dále žalovaná poukázala na fakt, že právo domáhat se plnění ze strany [jméno] [celé jméno žalované] žalobcům zaniklo promlčením. [jméno] [celé jméno žalované] se měla zavázat k tomu, že nebude nabízet k prodeji spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti, a že tento podíl následně v rámci své poslední vůli odkáže žalobcům. V roce 2015 však převedla vlastnické právo k předmětnému spoluvlastnickému na [jméno] [příjmení]. Kdyby k převodu vlastnického práva došlo v nejzazším termínu v roce 2015, tj. dne [datum], uplynula promlčecí lhůta, ve které se mohli žalobci domáhat svého práva ke dni [datum]. Pokud žalobci uvádí, že byli nuceni vyčkat okamžiku smrti [jméno] [celé jméno žalované], aby bylo postaveno na jisto, že za svého života [jméno] [celé jméno žalované] nenabude zpět vlastnické právo k předmětnému spoluvlastnickému podílu, pak se jedná pouze o účelovou argumentaci ve snaze vyhnout se promlčení uplatněného práva, neboť v okamžiku převodu vlastnického práva na třetí osobu došlo k nepochybnému porušení příslibu ze strany [jméno] [celé jméno žalované] a od tohoto okamžiku se žalobci mohli domáhat výkonu práva, které jim dle jejich názoru náleží. Není pravdou, že by porušení příslibu dospělo až okamžikem smrti [jméno] [celé jméno žalované]. Dle žalované se jedná o osobní závazek [jméno] [celé jméno žalované], který nemohl být ze své podstaty naplněn jinou osobou, neboť žádná jiná osoba nemohla odkázat po smrti [jméno] [celé jméno žalované] z jejího majetku předmětný spoluvlastnický podíl žalobcům. Obsahem závazku bylo plnění, které mělo být provedeno osobně [jméno] [celé jméno žalované], a tento osobní závazek pak zanikl její smrtí. Žalovaná namítla neoprávněnost náhradního plnění, když v textu samotného příslibu není zakotven jakýkoli odpovídající závazek či sankce za jeho porušení. Uplatněný požadavek na úhradu finanční částky za porušení příslibu tedy nemá oporu v žádném relevantním právním titulu. Dále žalovaná namítla, že výše žalované pohledávky je stanovena pouhým laickým uvážením žalobců. Se způsobem vyčíslení uplatňovaného nároku žalovaná zcela nesouhlasí. 3. Po provedeném jednání soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobci a žalovaná jsou dědici po jejich babičce [jméno] [celé jméno žalované], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dědictví po zemřelé bylo projednáno Okresním soudem Praha-západ pod sp. zn. [spisová značka], dědický podíl žalované na pozůstalosti činil ½ (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [jméno] [celé jméno žalované] měla 2 syny, starší syn [jméno] zemřel dne [datum] a zanechal po sobě 4 děti, mimo jiné i žalobce a) a žalobce b) (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Mladší syn [jméno] zemřel dne [datum] a zanechal po sobě jedinou dceru, a to žalovanou (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [jméno] [celé jméno žalované] měla sestru [jméno] [příjmení], [datum narození], každá ze sester vlastnila podíl ve výši 1/6 na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsáno na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Praha (nesporná tvrzení účastníků, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [jméno] [celé jméno žalované] po své sestře [jméno] [příjmení] zdědila 1/6 jejího podílu na uvedených nemovitostech (nesporná tvrzení účastníků, usnesení [název

Citovaná ustanovení

§ (40/1964 Sb.)§ 1551 (89/2012 Sb.)§ 1767 (89/2012 Sb.)§ 39 (89/2012 Sb.)§ 477 (89/2012 Sb.)§ 478 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.