13 C 264/2022-67 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 41 495 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen:„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaná se vedle vrácení finančních prostředků zavázala zaplatit 2. přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek ve výši celkem 11 705 Kč, který odpovídá součtu úroků za půjčené peníze, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po 704 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 659 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 17 200 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum]. Žalovaná tedy porušila své povinnosti, nehradila sjednané splátky řádně a včas, a proto právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, a tudíž žalovaná dluží na jistině částku 15 962,28 Kč a na dlužném poplatku částku 9 032,72 Kč. V důsledku prodlení žalované pak vzniklo žalobci, resp. právnímu předchůdci žalobce, rovněž právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení., přičemž tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku 12 500 Kč, dále na uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 843,70 Kč za období od [datum] do [datum] a sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč. Jako příslušenství pohledávky je pak dále uplatňován smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 15 962,28 Kč od [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Zažalovaná pohledávka byla následně postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno, i přesto však žalovaná nad rámec výše uvedeného na svůj dluh již ničeho neuhradila. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobce (viz i odst. 4 rozsudku) a žalovanou k uzavření dohody označené jako smlouva o zápůjčce. V této dohodě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a uhradit navíc poplatek ve výši celkem 11 705 Kč, který odpovídá součtu úroků za půjčené peníze ve výši 4 472 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a za komfortní splácení ve výši 3 023 Kč. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po 704 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 659 Kč. Dále soud z této listiny zjistil, že nedílnou součástí této dohody jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce a že žalované byla částka 25 000 Kč předána v hotovosti v den podpisu smlouvy 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně strany 26 její přílohy soud zjistil, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobce. 6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu bylo soudem zjištěno, že v tomto dopisu ze dne [datum] vyzývá žalobce žalovanou k úhradě částky 42 338,70 Kč, a to nejpozději do [datum]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že v tomto dopisu ze dne [datum] vyrozumívá právní předchůdce žalobce o výše uvedeném postoupení žalovanou. 8. Z potvrzení o podání soud zjistil, že dopisy uvedené v předchozích dvou odstavcích byly dne [datum] odeslány žalované. 9. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že v tomto dopisu ze dne [datum] vyzývá žalobce žalovanou k úhradě částky 43 479,24 Kč, s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou. 10. Z potvrzení o podání bylo soudem zjištěno, že předžalobní upomínka z [datum] byla odeslána dne [datum]. 11. Ze zákaznické karty bylo soudem zjištěno, že v této listině ze dne [datum] podepsané žalovanou je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí částku 10 600 Kč, čisté měsíční 12. příjmy dalšího člena domácnosti částku 29 000 Kč, interní splátky právnímu předchůdci žalobce měsíčně částku 1 900 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované částku 4 000 Kč měsíčně, a dále že žalovaná vyživuje 3 osoby. Dále soud z této listiny zjistil, že při sjednávání dohody předložila žalovaná právnímu předchůdci žalobce výměr mateřské dovolené a 2 výpisy z účtu. 13. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že vůči žalované ke dni [datum], tedy ke dni uzavření předmětné dohody, bylo vedeno jedno exekuční řízení, které však k tomuto dni dosud nebylo zapsáno v rejstříku exekucí. Dále soud z této listiny zjistil, že tento výpis z rejstříku exekucí byl vyžádán dne [datum]. 14. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud pouze zjistil, že paní [jméno] [příjmení], obchodní zprostředkovatelka právního předchůdce žalobce má živnostenské oprávnění. 15. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem paní [jméno] [příjmení], obchodní zprostředkovatelky právního předchůdce žalobce, jelikož jeho provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl ve věci rozhodnout, a to vzhledem k dostatečně zjištěnému skutkovému stavu pro rozhodnutí věci (viz níže). 16. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci, přičemž ve zbytku odkazuje na shora uvedená zjištění: 17. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou k uzavření dohody označené jako smlouva o zápůjčce. V této dohodě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a uhradit navíc poplatek ve výši celkem 11 705 Kč, který odpovídá součtu úroků za půjčené peníze ve výši 4 472 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a za komfortní splácení ve výši 3 023 Kč. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po 704 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 659 Kč. Žalované byla částka 25 000 Kč předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Dne [datum] došlo rovněž mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou k vyplnění zákaznické karty, ve které je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí částku 10 600 Kč, čisté měsíční příjmy dalšího člena domácnosti částku 29 000 Kč, interní splátky právnímu předchůdci žalobce měsíčně částku 1 900 Kč a odhadované výdaje žalované částku 4 000 Kč měsíčně, a dále že žalovaná vyživuje 3 osoby. Žalovaná pak při sjednávání dohody předložila právnímu předchůdci žalobce výměr mateřské dovolené a 2 výpisy z účtu. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobce. Dopisem ze dne [datum] vyrozuměl právní předchůdce žalobce o tomto postoupení žalovanou. V dopisu ze dne [datum] pak vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 42 338,70 Kč, a to nejpozději do [datum] Tyto dva dopisy byly dne [datum] odeslány žalované. 18. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody ze dne [datum] podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zacho