13 C 282/2022-50 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci vedle půjčené jistiny poplatek ve výši 6 000 Kč, vše ve třech měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná svým povinnostem nedostála a žalobci uhradila pouze částku ve výši 5 333 Kč. Zápůjčka byla sjednána prostřednictvím webových stránek žalobce. Vedle dlužné jistiny a dlužného poplatku ve výši 16 000 Kč požaduje žalobce zaplacení částky ve výši 1 737 Kč odpovídající nákladům vynaložených v souvislosti s prodlením žalované. V reakci na výzvu soudu pak žalobce uvedl, že k prověření úvěruschopnosti žalované žalobcem nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, přičemž akceptuje, že tato skutečnost zřejmě povede k tomu, že soud shledá smlouvu vzhledem k ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za neplatnou, přičemž v tom případě by měla být povinna žalovaná vrátit vše, co podle smlouvy o zápůjčce dostala, tj. vrátit bezdůvodné obohacení a uhradit úroky z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobcem prostřednictvím webové stránky dohodu označenou jako smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal zaslat žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto částku ve třech splátkách po 5 333 Kč, 5 333 Kč a 5 334 Kč, a to spolu s poplatkem v částce 6 000 Kč. Dále se žalovaná zavázala pro případ prodlení s tímto splacením zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady spojené s prodlením, a dále i smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. 4. Z výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že žalobce dne [datum] zaslal žalované částku 10 000 Kč. 5. Z upomínek z [datum] a [datum] a z výzev z [datum], [datum] a [datum] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí věci, jelikož v řízení nebylo prokázáno doručení těchto upomínek a výzev žalované. 6. Z výzvy k úhradě bylo soudem zjištěno, že v dopise ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 18 018 Kč představující dluh ze smlouvy ze dne [datum], a to do tří dnů. 7. Z podacího archu bylo soudem zjištěno, že výzva uvedená v předchozím odstavci byla podána na poštu dne [datum]. 8. Ze všeobecné obchodní podmínky nebylo soudem zjištěno nic rozhodujícího pro rozhodnutí věci. 9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci: 10. Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobcem prostřednictvím webové stránky dohodu označenou jako smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal zaslat žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto částku ve třech splátkách po 5 333 Kč, 5 333 Kč a 5 334 Kč, a to spolu s poplatkem v částce 6 000 Kč. Dále se žalovaná zavázala pro případ prodlení s tímto splacením zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady spojené s prodlením, a dále i smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobce dne [datum] zaslal žalované částku 10 000 Kč. V dopise ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 18 018 Kč představující dluh ze smlouvy ze dne [datum], a to do tří dnů. Tato výzva byla podána na poštu dne [datum]. 11. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel (viz i níže). 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 16. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Soud přitom dospěl v projednávané věci k závěru, že žalobce neunesl ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní (které ho tížily), že by tomu tak bylo, přičemž zde je třeba jednak uvést, že žalobce se nedostavil k jednání, a proto mu nemohlo být při něm dáno příslušné poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), a jednak je třeba zdůraznit, že i na písemnou výzvu soudu žalobce výslovně uvedl, že nijak svá tvrzení doplňovat v tomto ohledu nebude (viz odst. 1 rozsudku). Předmětná dohoda je proto absolutně neplatná. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaná částku ve výši celkem 10 000 Kč obdržela, přičemž ji vrátila pouze částečně, a to v částce 5 333 Kč, jak sám žalobce uvedl, obohatila se proto co do částky 4 667 Kč na úkor žalobce. Žalobce má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 1970 o. z). Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobce prokázal, že žalovaná byla vyzvána k vrácení přenechaných finančních prostředků (a dalších částek, jejichž hrazení však nebylo platně sjednáno) dopisem, který byl odeslán [datum]. Dle § 573 o. z. se pak má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání, v projednávané věci tedy má soud za den doručení den [datum]. V dopise byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta tří dnů. Žalovaná tak byla povinna vydat bezdůvodné obohacení nejpozději do [datum] (srov. i ust. § 607 o. z.). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. s tím, že soud určil lhůtu delší, třicetidenní, aby měla žalovaná dostatek časového prostoru pro splnění své povinnosti. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy v řízení více úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.