18 C 178/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodňovala tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou zápůjčku spolu se sjednaným příslušenstvím nejpozději do [datum]. Žalovaná své povinnosti nedostála a dostala se do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani přes upomínky strany žalující. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení pouze zapůjčených finančních prostředků se zákonným úrokem z prodlení, bez sjednaných výpůjčních poplatků. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s navrženým postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne a potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně o vyplacení úvěru ve výši 500 Kč v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty dne [datum]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem nejpozději do [datum]. Žalovaná své povinnosti nedostála, finanční prostředky nevrátila a dostala se do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni s tím, že žalovaná byla o změně v osobě věřitele vyrozuměna. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána dne [datum]. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které jí byly poskytnuty finanční prostředky, a ty se zavázala za určitých podmínek vrátit. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala oprávněnost svého nároku, s tím, že ona či její právní předchůdkyně plnily podmínky uzavřené smlouvy na rozdíl od žalované, která svým povinnostem nedostála. Přitom v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná na svůj dluh zaplatila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně s tím, že ani samotná žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalované a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Žalobkyně je k podání žaloby aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že žalovaná byla o změně v osobě věřitele řádně informována. Soud věc posoudil podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud určil v souladu s § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. lhůtu k plnění jako třídenní. 7. Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na datum uzavření smlouvy o zápůjčce ([datum]) posoudil věc dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k tomuto dni, dle jehož ustanovení § 2 se tento zákon nevztahoval na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč. Jelikož výše zápůjčky v tomto případě činila 500 Kč, soud v souladu s tímto ustanovením nezkoumal, zda žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr dle § 9 tohoto zákona. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění), a dále v částce 100 Kč jako režijní paušál za každý z těchto tří úkonů právní služby. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o.s.ř.).