18 C 261/2022-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvou o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], který je tvořen součtem kapitalizovaných úroků ve výši [částka], odměnou za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas, když uhradil pouze [částka] a [částka]. Ke dni [datum], kdy byla pohledávka poustoupena na žalobkyni na základě smlouvy, činil dluh žalovaného [částka]. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta bezhotovostním převodem částka [částka], což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k zaplacení dluhu do 10 dnů. Dopis byl žalovanému odeslán tentýž den. 6. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů. 7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč.zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu § 657 obč. zák.. Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky ve výši [částka] a dále poplatek ve výši celkem [částka]. [příjmení] odpovídající tomuto poplatku je definována jako součet úroku, částky za zpracování a částky za hotovostní inkaso splátek. Smlouvou není nijak definováno, co přesně je obsahem sjednaného poplatku. Lze tak dovozovat, že se jedná v případě částky za zpracování o poplatek spojený s běžnou administrativní činností, která je v rámci procesu půjčování finančních prostředků zcela běžná a vykonává ji každý poskytovatel úvěru či zápůjčky a zároveň se jedná o činnost, která svou povahou či náročností věřitele nijak zásadně nezatěžuje. Co se týká poplatku za hotovostní inkaso, žalobkyně žádným způsobem neosvědčila náklady, které jí v souvislosti s takovou službou vznikly, respektive, že vůbec sjednanou službu žalovanému poskytla. Soud proto uzavřel, že v případě sjednaného poplatku, je třeba jej hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok. 10. Při výši jistiny [částka] a výši kapitalizovaného úroku [částka] se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě představuje úrok 83,67% jistiny zápůjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Je zcela zřejmé, že takovou výši úroku nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou jako„ poplatek“, za odporující dobrým mravům ve smyslu § 39 odst. 1 obč. zák. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, je pak v daném případě absolutně neplatné. 11. Soud tedy shledal nárok žalobce oprávněným pouze co do jistiny poskytnuté půjčky, tj. co do částky [částka]. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o tom, že by žalovanému prostředky ve sjednané výši nebyly poskytnuty. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobce za prokázaný a oprávněný. Zároveň je však třeba zohlednit splátky, které žalovaný z titulu smlouvy o zápůjčce zaplatil. Celkem se podle tvrzení žalobce jednalo o částku [částka]. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl jen částečně, a to co do částky [částka], tedy co do rozdílu mezi jistinou poskytnutou žalovanému a celkovou výši úhrad ze strany žalovaného. Z této částky, která byla žalobkyni přiznána ze shora uvedených důvodů, náleží žalobkyni také příslušenství spočívající v úroku z prodlení v zákonné výši, neboť v řízení bylo zjištěno, že žalovaný se v rozsahu rozhodnutím přiznané a včas neuhrazené jistiny, dostal do prodlení. Pokud jde o zbývající část nároku uplatněného žalobou spolu s příslušenstvím, rozhodl soud výrokem II. o zamítnutí žaloby, neboť nárok žalobkyně byl v tomto rozsahu shledán jako nedůvodný s ohledem na absolutně neplatná ujednání o poplatku tak, jak je podrobně odůvodněno výše. Žalobkyně prokázala, že žalovaný byl vyzván k vrácení přenechaných peněz až dopisem odeslaným dne [datum], který byl žalovanému doručen za použití § 573 o.z. dne [datum]. V dopise byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 10 dnů. Žalovaný tak byl povinen vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení a od tohoto data proto soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a spolu s úrokem z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka]. Žalovaný měl úspěch co do částky, pro kterou byla žaloba zamítnuta, tj. [částka], úroku ve výši [částka] a úroku, který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka]. Žalobkyně byla tedy úspěšná co do částky [částka] a žalovaný co do částky [částka]. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 81,16 %, žalovaný pak co do 18,84 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62,32 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pa