22 C 90/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], ke kterému nebylo ode dne [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobou uplatněná částka představuje příspěvek za období bez pojištění a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Žalovaný svůj dluh navzdory opakovaným výzvám neuhradil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byl žalovaný od [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž k tomu vozidlu nebylo v období od [datum] do dne [datum] sjednáno povinné ručení, ačkoliv vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala dopisem ze dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činila [částka], tzn. za 105 dnů bez pojištění celkem [částka]. Následně žalobkyně žalovaného ještě písemně upomenula k úhradě nedoplatku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] a prostřednictvím své zástupkyně mu zaslala též předžalobní výzvu ze dne [datum]. 5. Soud věc posoudil zejména podle § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a dále podle § 2 odst. 1 a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). 6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], k němuž v období od [datum] do dne [datum] nebylo v rozporu s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení). V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve výši [částka] denně, celkem tedy za 105 dnů ve výši [částka]. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky 205/1999 Sb. právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu ode dne [datum] do zaplacení, a to v souvislosti s marným uplynutím lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne [datum]. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v I. výroku tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve II. výroku tohoto rozsudku právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.