3 C 159/2020-388 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném přiznání výživného manželky ve výši 75 000 Kč měsíčně. Uvedla, že v současné době je v domácnosti, jelikož se denně starala o jejich společného nezletilého syna [jméno]. Žalovaný pracuje pro své obchodní společnosti a má příjem z nájmu jejich domu ve [obec]. Manželství účastníků se nyní nachází v hluboké krizi, kterou zapříčinily rozpory ohledně výchovy dětí – nezletilého [jméno] a jejího zletilého syna [jméno] z prvního manželství. Manžel neustále dělal navzdory přání žalobkyně mezi dětmi rozdíly, nezletilého [jméno] rozmazloval a žalobkyni před ním zesměšňoval a shazoval. Žalovaný rozhodl, že žalobkyně s nezletilým [jméno] nebudou trvale žít v České republice, ale v Itálii, kde nezletilému synovi našel anglickou školu. Žalovaný za nimi pravidelně jezdil z České republiky. Poté, co se nezletilý [jméno] vážně zranil v [anonymizováno], se s ním žalobkyně náhle vrátila zpět do České republiky za účelem zajištění zdravotní péče. Veškeré osobní věci nechala v Itálii, kam se však již kvůli uzavření hranic v důsledku protiepidemických opatření nemohla vrátit. Žalovaného vůbec nezajímalo, jak bude žalobkyně v České republice bez osobních věcí žít. Manželský konflikt vyvrcholil dne [datum], kdy ji žalovaný v časných ranních hodinách fyzicky napadl a vyhodil z domu, načež policii nahlásil její zmizení a odcizení firemního automobilu, který žalobkyně používala. Následně žalovaný ponechal žalobkyni zcela bez prostředků, pouze jí v dubnu dvakrát přispěl částkou 5 000 Kč. Žalobkyně nemá dostatek prostředků na jídlo ani na bydlení. Žalovaný dne [datum] vyměnil zámek u vchodových dveří jejich společného domu, sebral žalobkyni automobil, zablokoval jí platební kartu a fakticky ji postavil do role bezdomovce. Sám žalovaný zůstal s nezletilým [jméno] v jejich společném domě, aniž by jakkoliv přispíval na výživu žalobkyně. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že žalobkyně je umělkyní a většinu svého výdělku používala toliko pro svou soukromou potřebu. Veškeré náklady na chod domácnosti a fungování rodiny (náklady na energie, stravu, oblečení, automobily, lékařskou péči atd.) hradil výlučně žalovaný. Žalobkyně svá umělecká díla odmítala prodávat a zároveň nechtěla nastoupit do jiného zaměstnání, aby mohla vlastními silami přispívat do rodinného rozpočtu. Nezletilému [jméno] je nyní 14 let a každodenní péči ze strany žalobkyně již dlouhou dobu nevyžaduje. Žalovaný za příčinu rozvratu manželství označil nevyzpytatelné a zcela nepochopitelné chování žalobkyně, která v Itálii navázala milenecký vztah. Společnou domácnost opustila žalobkyně z vlastního rozhodnutí, neboť nesouhlasila s návratem rodiny do České republiky a chtěla nadále udržovat vztah se svým milencem v Itálii. Podle žalovaného by tak určení výživného žalobkyni odporovalo dobrým mravům, neboť po něm nelze spravedlivě požadovat, aby udržoval dosavadní životní styl žalobkyně s novým partnerem v Itálii. Žalobkyně navíc rodinu opustila v nejtěžším momentě, kdy se aktuální ekonomická situace začala negativně projevovat na ziskovosti jeho společností. Představy žalobkyně o příjmové situaci žalovaného, jakož i její majetkové požadavky, jsou zcela nereálné. Žalovaný dále popřel, že by žalobkyně po opuštění společné domácnosti byla odstřihnuta od rodinných financí. Žalobkyně měla do srpna 2020 přístup ke společným účtům, ze kterého hradila energie za byt v Itálii, a dále disponuje osobním účtem, na který jí žalovaný ročně zasílá cca 200- 300 000 Kč pro její potřeby. První dva měsíce po opuštění společné domácnosti žalovaný navíc zaslal žalobkyni pokaždé 20 000 Kč, do srpna 2020 ji pak posílal 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyni konečně nic nebrání v tom, aby si na své životní náklady vydělávala prací. 3. Žalobkyně v následných podáních popřela, že by měla známost s jiným mužem, která by zapříčinila rozpad manželství. Zdůraznila, že společnou domácnost opustila z obavy o svůj život poté, co ji žalovaný brutálně fyzicky napadl. Dále uvedla, že žalovaný nyní bydlí v jejich společném domě se svou milenkou. Již před odchodem žalobkyně ze společné domácnosti měl žalovaný milenku, pro kterou koupil diamantový prsten. Žalovaný měl navíc milenku již v roce 2006 v době, kdy byla žalobkyně těhotná. Údajný milenec, pan [příjmení] [jméno], byl společníkem v italské společnosti žalovaného, který žalobkyni a jejím synům pomáhal při běžných záležitostech (např. při opravě automobilu, vyzvedávání z letiště, vožení do školy atd.). S panem [příjmení] a jeho přítelkyní žalobkyně se žalovaným strávili i dovolenou na [anonymizováno], obecně spolu trávili mnoho času. Tvrzení žalovaného o nevěře jsou však podle žalobkyně lživá. 4. Žalovaný v následných podáních setrval na tvrzení, že příčinou rozpadu manželství byl žalobkynin milenecký vztah s [anonymizována dvě slova], pro kterého dobrovolně opustila společnou domácnost, a proto by přiznání výživného žalobkyni odporovalo dobrým mravům. Žalobkyně plánovala opustit rodinu dlouhodobě. Žalovaný nerozporoval, že v dubnu 2020 došlo mezi manžely k incidentu, při kterém dostal od žalobkyně pěstí a následně se po ní také ohnal. Tento incident však záměrně vyprovokovala žalobkyně, přičemž není pravdou, že by ji žalovaný hrubě fyzicky napadl. Vzájemný konflikt byl přitom řešen jako pouhý přestupek, s jehož projednáním navíc nedal ani jeden z účastníků souhlas, a proto byla věc správním orgánem odložena. Dále uvedl, že žalobkyně před opuštěním společné domácnosti sebrala z domu veškerou finanční hotovost a sbírku stříbrných mincí v jeho výlučném vlastnictví. Za pomoci svého milence si pak žalobkyně z italského bytu odnesla hodnotné vybavení pořízené žalovaným (např. vybavení kuchyně, elektrotechniku) a synovy osobní úspory v hodnotě cca 22 000 Kč a jeho elektrický klavír. V rozporu se zákonem dále žalobkyně změnila příjmení nezletilého [jméno] na [celé jméno žalobkyně], a to bez vědomí žalovaného i nezletilého [jméno], přičemž matriku požádala o zaslání nového rodného listu na adresu svého italského milence. Dále uvedl, že diamantový prsten pořídil jako vánoční dárek pro žalobkyni, ale vzhledem k jejímu chování jí ho nakonec nedal. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou bývalými manželi, přičemž ke dni podání žaloby jejich manželství trvalo. Manželství uzavřeli dne [datum]. Dne [datum] se jim narodil syn [jméno], jiné společné děti nemají. Do devíti let věku [jméno] se o něj žalobkyně denně starala a v prvním až čtvrtém ročníku jeho vzdělávání mu poskytovala domácí výuku. Od [datum] spolu účastníci nežijí ve společné domácnosti. K rozvodu jejich manželství došlo rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 6. 2021, č. j. 5 C 163/2020 - 110 (dále jen„ rozsudek o rozvodu manželství“), který nabyl právní moci dne [datum]. Soud tedy vzal tyto skutečnosti za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 6. Na základě provedeného dokazování soud dále zjistil následující skutečnosti: 7. Z rozsudku o rozvodu manželství vzal soud za prokázané, že hlavní a bezprostřední příčinou rozvratu manželství účastníků byl nový partner žalobkyně [příjmení] [jméno], s nímž navázala intimní vztah v roce 2019. Žalovaný rodinu finančně zajišťoval a po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti převzal péči o nezletilého [jméno]. 8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], dlouholetého přítele účastníků, soud zjistil, že se mu žalobkyně o Vánocích 2019 svěřila, že za žádnou cenu již nechce žít v manželství se žalovaným, neboť se ve vztahu s ním necítí rovnocenně, a že si přeje žít v Itálii a chce jiný vztah. Žalobkyně mu dále ukázala fotografii muže, který ji držel kolem ramen a s nímž zřejmě chtěla v [země] žít. Svědka tato informace zaskočila. Do té doby nevnímal, že by manželé řešili zásadní problémy. Při následné komunikaci se svědkem žalobkyně uvedla, že již ve vztahu s žalovaným nechce být a chce za každou cenu odejít. Rodinné problémy účastníků se snažil svědek vyřešit tím, že žalobkyni doporučil konzultaci s odborníkem. Z rozhovorů s žalovaným svědek vycítil, že žalovaný chtěl manželství udržet; i jemu svědek doporučoval konzultaci s odborníkem. Soud z výpovědi svědka dále zjistil, že žalovaný koupil prsten pro žalobkyni ve snaze zachránit manželství. Asi tři či čtyři měsíce před výslechem svědka (pozn. soudu: tedy již v době trvání tohoto soudního řízení) žalobkyně svědkovi volala a dotazovala se jej, proč ve svém podání uváděl věci, které byly sděleny důvěrně mezi přáteli. 9. Z textové komunikace mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] z období od [datum] do [datum] soud zjistil, že jej žalobkyně nejprve informovala o úrazu nezletilého [jméno] a o tom, že se rodina chystá do [obec] a žalobkyně poté do [anonymizováno], což jí [jméno] [příjmení] rozmlouval. Na otázku, proč by se žalobkyně vracela do [země], žalobkyně odpověděla:„ [jméno], ty si nepamatuješ náš poslední rozhovor? Otázka zní poněkud jinak- Proč bych se vracela do ČR?“ V následných zpráv