3 C 234/2014-563 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou, podanou dne [datum] původním žalobcem [celé jméno původního účastníka], insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní žalobce“ a„ úpadce“), se původní žalobce domáhal vůči žalovaným 1) a 3) a [celé jméno původní účastnice], narozené [datum] (dále jen„ původní žalovaná 2)“) vyklizení nemovitostí specifikovaných v I. výroku tohoto rozsudku (dále jen„ dotčené nemovitosti“). Původní žalobce uváděl, že úpadce je výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí a že tyto jsou žalovanými 1) a 3) a původní žalovanou 2) užívány bez právního důvodu, pročež jim byly zaslány výzvy k vyklizení dotčených nemovitostí. Žalovaná 1) měla nemovitosti užívat na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], původní žalovaná 2) na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] a žalovaný 3) pak zcela bez právního titulu společně s nimi. Původní žalobce nájemní smlouvu ze dne [datum] vypověděl a nájem skončil ke dni [datum]; druhá nájemní smlouva ze dne [datum] byla neplatná, neboť ke dni jejího uzavření byly dotčené nemovitosti předmětem exekučních příkazů. 2. Soud ve věci nejprve rozhodoval rozsudkem pro uznání ze dne 29. 10. 2014, č. j. 3 C 234/2014-41, přičemž tento rozsudek ve vztahu k žalované 2) nabyl právní moci. Skutečnost, že věc pro žalovanou 2) skončila pravomocným zastavením odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, konstatoval též Krajský soud v Praze v posledním odstavci odůvodnění svého rozsudku ze dne 29. 6. 2015, č. j. 19 Co 263/2015-161, jímž citovaný rozsudek pro uznání ve vztahu mezi původním žalobcem a žalovanými 1) a 3) zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Na straně žalovaných proto následně vystupovali pouze žalovaní 1) a 3). 3. Žalovaní 1) a 3) nesouhlasili s tím, že by dotčené nemovitosti užívali bez právního důvodu. Tvrdili, že úpadce uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení] smlouvu o zapůjčení finanční hotovosti, na základě které úpadce současně zřídil žalované 1) a jejím dětem – [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], jejichž otcem je žalovaný 3), nájemní právo k bytu v přízemí budovy [adresa], jež je součástí dotčených nemovitostí. Dne [datum] úpadce uzavřel s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, kterou na [jméno] [příjmení] převedl vlastnické právo k ideální jedné polovině dotčených nemovitostí. [jméno] [příjmení] zaplatila kupní cenu a úpadce se zavázal provést vklad spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí. Návrh na vklad však nebyl do dne úmrtí [jméno] [příjmení] (tj. do [datum]) podán. Žalovaný 3) jakožto jednatel úpadce prohlásil své podpisy na smlouvě o zápůjčce i na kupní smlouvě za pravé. Přestože nedošlo k pravomocnému vkladu spoluvlastnického práva [jméno] [příjmení], potažmo jejích právních nástupců – původní žalované 2) a dcer žalovaných 1) a 3), k ideální jedné polovině dotčených nemovitostí do katastru nemovitostí, nebylo tím dotčeno jejich obligační spoluvlastnické právo. Žalovaní 1) a 3) tak jsou rodiči – zákonnými zástupci obligačních spoluvlastníků dotčených nemovitostí a náleží jim odvozené spoluužívací právo, pročež je nelze z dotčených nemovitostí vystěhovat. Žalovaná 1) dále argumentovala tím, že jí nebyla řádně doručena výpověď z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum], a že tato výpověď byla nadto neplatná, neboť šlo o nájem bytu, pro jehož výpověď nebyl dán žádný z výpovědních důvodů podle § 711 či § 711a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdy účinném znění (dále jen„ obč. zák.“). Žalovaní 1) a 3) své užívací právo dovozovali také ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a úpadcem, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 7. 2014, č. j. 34 D 1925/2012-12, neboť děti žalovaných 1) a 3) vstoupily do práv a povinností zesnulé [jméno] [příjmení] ze smlouvy o zřízení věcného břemene, jejíž platnost byla omezena do doby vkladu spoluvlastnického práva k ideální polovině dotčených nemovitostí; tato rozvazovací podmínka dosud nenastala. Žalovaný 3) pak měl za to, že úpadce, resp. původní žalobce, měl pokračovat v převodu dotčených nemovitostí v souladu se shora uvedenými smlouvami, které žalovaný 3) coby jednatel úpadce původnímu žalobci předal. 4. Původní žalobce ve své replice upozornil na absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne [datum], neboť byla uzavřena v době, kdy předmět nájmu nebyl vůbec zkolaudován, a neboť byl předmět nájmu vymezen ve smlouvě zcela neurčitě (k tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3714/2008). Výpověď z této nájemní smlouvy mimoto byla žalované 1) doručena, což původní žalobce dokládal dodejkou. Kupní smlouvu ze dne [datum] pak považoval za podvrh vytvořený žalovanými až ex post po smrti [jméno] [příjmení]. Poukazoval dále na to, že převod vlastnického práva je ovládán tzv. intabulačním principem, pročež případný obligační účinek kupní smlouvy není významný, nedošlo-li ke vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí. I kdyby byla smlouva pravá a návrh na vklad podán, tak by mu navíc nemohlo být vyhověno, jelikož podpis [jméno] [příjmení] na kupní smlouvě nebyl úředně ověřen. Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum] se týkala pouze [jméno] [příjmení], do jejíchž práv a povinností tedy nikdo nemohl vstoupit. 5. Vzhledem k tomu, že v průběhu dalšího řízení došlo k dražbě dotčených nemovitostí a jejich novými vlastníky se stali [právnická osoba] a [celé jméno žalobce], vstoupili tito do řízení namísto původního žalobce jako noví žalobci (viz usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 9. 2020, č. j. 3 C 234/2014-369, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020, č. j. 27 Co 294/2020-379). 6. Žalobci tvrdili, že žalované též vyzvali k vyklizení dotčených nemovitostí; že Krajský soud v Praze v mezidobí vydal rozsudek sp. zn. 37 C 36/2014, jímž zamítl žalobu dcer žalovaných 1) a 3) na provedení vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí a že dotčené nemovitosti byly dle rozhodnutí příslušných soudů správně zařazeny do majetkové podstaty úpadce. Ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne [datum] poukazovali na to, že o té se v insolvenčním řízení proti úpadci při prvotních jednáních v roce 2013 vůbec nehovořilo a objevila se až v roce 2014, podpisy na ní nadto nebyly úředně ověřeny – žalovaný 3) svůj podpis uznal za vlastní až v roce 2014. Znalec v trestním řízení nedokázal určit, zda byl podpis [jméno] [příjmení] jejím vlastním. Kupní smlouva navíc byla předkládána ve dvou různých verzích. [jméno] [příjmení] coby nemajetná důchodkyně neměla k dispozici 8,1 milionů Kč v hotovosti a před svou smrtí měla trpět stařeckou demencí. Nájemní smlouvu ze dne [datum] považovali žalobci nad rámec shora již uvedeného za neplatnou též proto, že nebyla schválena opatrovnickým soudem. 7. Po vstupu současných žalobců do řízení namísto původního žalobce žalovaní považovali žalobu za předčasnou, neboť v katastru nemovitostí byl jako vlastník dotčených nemovitostí stále zapsán úpadce. Dražbu dotčených nemovitostí považovali za neplatnou. Zdůrazňovali, že kupní smlouva z roku 2009 má obligační účinky a že podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), není rozhodující, zda pronajímaná stavba byla zkolaudována či nikoli. 8. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 9. Úpadce je společností s ručením omezeným a jejím jednatelem byl v roce 2014 žalovaný 3), přičemž byl v insolvenčním řízení zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem dlužníka byl jmenován původní žalobce (viz výpis z obchodního rejstříku úpadce ze dne [datum]), a to opatřením ze dne [datum] (viz opatření č. j. MSPH 88 INS 29332/2012-A-32). Podle stavu evidovaného v katastru nemovitostí byl úpadce ke dni [datum] zapsán jako výlučný vlastník dotčených nemovitostí v [obec] (viz výpis z katastru nemovitostí k [list vlastnictví], ze dne [datum]). 10. Dne [datum] uzavřeli úpadce na straně pronajímatele a žalovaná 1) a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] na straně nájemců nájemní smlouvu, jejímž předmětem byly obytné, resp. bytové prostory a vnitřní dvůr nemovitostí v objektu [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované], na dobu určitou, a to minimálně do roku 2051, za nájemné ve výši 1 Kč měsíčně, přičemž v čl. V odst. 1 vzali nájemci na vědomí, že si pronajímají pouze hrubou stavbu, a v čl. V odst. 13 se zavázali, že ihned po kolaudaci se přihlásí k trvalému pobytu na adresu [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované] (viz nájemní smlouva z [datum]). Dne [datum] úpadce uzavřel nájemní smlouvu s původní žalovanou 2) na dobu neurčitou na nedokončené bytové prostory a budoucí relaxační zařízení v objektu úpadce na adrese [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované] (viz nájemní smlouva z [datum]). 11. Ve výpovědi ze dne [datum] adresované žalované 1), současně i jako zákonné zástupkyni, původní žalobce odkázal na nájemní smlouvu z [datum], uzavřenou mezi úpadcem, žalovanou 1) a [jméno] a [jméno], na nebytové prostory v [obec], a uvedl, že dle § 256 odst. 1 zák