41 C 168/2022-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 57 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o povoleném debetu [číslo], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 57 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit s úrokem 21,9 % ročně a uhradit poplatky související s poskytnutím úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované sjednanou částku poskytla a žalovaná byla oprávněna průběžně čerpat povolený debet a kdykoli jej částečně nebo zcela splatit. Po dosažení hranice již byly splatné transakce evidovány jako položky po splatnosti a jistina se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] přistoupila k okamžitému zesplatnění celé částky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dle tvrzení žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací i kontrolou veřejných registrů (insolvenční rejstřík, databáze MVČR), přičemž neshledala nic, co by poskytnutí úvěru bránilo. Dlužná částka, kterou žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena smlouvou z [datum], činila 57 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 134,89 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 400,70 Kč a dále žalobkyně požadovala také úroky jdoucí do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, zatímco žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, pročež měl soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že i její souhlas s takovým postupem byl dán. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou mj. otevřela a vedla běžný bankovní účet (viz smlouva z [datum]). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu [číslo], v souladu s níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve formě možného přečerpání na běžném účtu, a to ve výši 57 000 Kč, přičemž sjednaná úroková sazba činila 21,9 % ročně (viz smlouva z [datum]; akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu; všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky). Právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 57 000 Kč prostřednictvím běžného účtu poskytla. Později evidovala vůči žalované úrok z prodlení po splatnosti ve výši 1 400,70 Kč a smluvní úrok ve výši 5 134,89 Kč (viz výpis z povoleného debetu). Před uzavřením smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované (viz kopie občanského průkazu žalované) a provedla lustraci žalované v interních systémem bez negativních zjištění (viz dokument s výsledkem lustrace žalované). Vycházela přitom z průměrných obratů žalované na účtu ve výši 57 329 Kč, příjem a výdaje žalované porovnávala s výší odhadnutou na základě historických dat Českého statistického úřadu, přičemž brala v potaz, že žalovaná měla v době podání žádosti další závazky, ale dle výpočtu právní předchůdkyně žalobkyně byla schopnost žalované splácet dostatečná (viz sdělení právní předchůdkyně žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti). Dle výpisu z osobního účtu žalované činil počáteční zůstatek na účtu žalované ke dni [datum] částku 20 528,74 Kč a ke dni [datum] částku 17 155,26 Kč, ke dni [datum] částku 9 101,18 Kč; dne [datum] činily příchozí platby celkem 130 000 Kč. Dne [datum] žalovaná provedla splátku spotřebitelského úvěru a po dalších úhradách byl zůstatek na účtu žalované ke dni [datum] záporný, když činil mínus 198,20 Kč. Dne [datum] byl schválen povolený debet, načež se zůstatek žalované na jejím účtu začal„ propadat“ do záporných částek a v záporných částkách zůstal až do srpna 2021 (viz výpis z běžného účtu za období od [datum] do [datum]). Žalovaná v době před uzavřením smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně o povoleném debetu splácela spotřebitelský úvěr, a to mj. v měsících srpnu 2019 až lednu 2020. V listopadu 2019 čerpala spotřebitelský úvěr ve výši 130 000 Kč, v lednu 2020 částky 16 000 Kč a 25 000 Kč jako půjčky od [anonymizována dvě slova], v lednu 2020 obdržela 130 000 Kč ve třech platbách od [právnická osoba], pravidelný příjem od zaměstnavatele žalované na běžný účet nepřicházel (viz mimořádný výpis z účtu žalované). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila částku poskytnutou na základě smlouvy o povoleném debetu za zesplatněnou a vyzvala žalovanou k úhradě celkem 65 714,59 Kč (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k úhradě); toto oznámení zaslala žalované (viz přehled podacích čísel z [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně pak pohledávku za žalovanou postoupila na [právnická osoba], a.s. (viz smlouva o postoupení pohledávky), což bylo žalované oznámeno (viz oznámení z [datum] a přehled podacích čísel z [datum]). Následně byla pohledávka postoupena z I- [právnická osoba], na žalobkyni, což bylo žalované též oznámeno (viz oznámení z [datum] a seznam odeslaných oznámení). Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou k plnění (viz předžalobní upomínka a seznam odeslaných upomínek). 5. Soud věc s ohledem na datum uzavření smlouvy a poskytnutí částky ve výši 57 000Kč posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) v tehdy účinném znění. 6. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. 11. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční částku 57 000 Kč, a to na základě smlouvy, která svou povahou byla smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, což ostatně žalobkyně nikterak nezpochybňovala (když sama tvrdila splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované). Soud se proto zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované coby spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k závěru, že tomu tak nebylo. Právní předchůdkyně žalobkyně sice učinila kroky k posouzení úvěruschop