41 C 172/2022-43 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 30 933 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy s produktovým názvem „ D S20 [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo]“ (dále jen„ smlouva o spotřebitelském úvěru“), kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím 100 pravidelných týdenních splátek po 272 Kč. Žalovaný však na svůj dluh dosud zaplatil celkem částku ve výši 5 650 Kč, která byla započtena na částečnou úhradu jistiny ve výši 2 734,23 Kč a na částečnou úhradu poplatků spojených s poskytnutím a správou úvěru ve výši 2 915,77 Kč. Žalovaný však neplnil své povinnosti řádně a včas, když nehradil předepsané splátky. Proto se žalobkyně domáhala vedle jistiny též uhrazení poplatků za poskytnutí a správu úvěru, smluvních pokut, zákonných úroků z prodlení a sankčních poplatků. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť tento nereagoval na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Na základě níže uvedených listin soud učinil tato skutková zjištění. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] která byla opatřena podpisem obou smluvních stran, vyplynulo, že jejími účastníky byli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, celková výše úvěru měla činit 15 000 Kč, celkem měl žalovaný zaplatit 27 183 Kč při zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 98,61 %. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že zde bylo zaznamenáno, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, nevyživuje žádné osoby, jeho příjmy měly činit 7 260 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti pak 12 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje žalovaného zde byly zaznamenány ve výši 5 000 Kč. Bylo zde také zaznamenáno, že žalovaný předložil dva výpisy z bankovního účtu za měsíce červen a červenec 2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně přílohy, vyplynulo, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky vyplynulo, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum], jehož prostřednictvím byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení. Ze souvisejícího potvrzení o podání soud zjistil, že toto oznámení bylo podáno [datum]. Z výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne [datum] vyplynulo, že jejím adresátem byl žalovaný a že obsahem této výzvy bylo upozornění na okamžité splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ze souvisejícího potvrzení o podání soud zjistil, že toto oznámení bylo podáno [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a ze souvisejícího podacího archu vyplynulo, že tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě o smlouvě o spotřebitelském úvěru žalovaným. Prostřednictvím této výzvy byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 32 536,30 Kč s příslušenstvím. 4. Pro nadbytečnost soud zamítl návrhy na dokazování výpočtem smluvní pokuty a úroku z prodlení, neboť výpočet úroku z prodlení je soud schopen učinit sám a právo na smluvní pokutu soud žalobkyni nepřiznal. Soud také zamítl návrh na dokazování výslechem [jméno] [příjmení], vázané zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, a to z důvodu nadbytečnosti a nehospodárnosti. S ohledem na to, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena v roce 2019, nelze předpokládat, že by si navržená svědkyně mohla pamatovat cokoli bližšího ohledně obsahu dokumentů, které žalovaný předkládal právní předchůdkyni žalobkyně či ohledně obsahu jeho ústních sdělení. Svědkyně by mohla popsat nanejvýš obecnou praxi právní předchůdkyně žalobkyně, avšak soud pokládal za rozhodující to, jaké byly majetkové poměry žalovaného a co konkrétně k nim bylo zjištěno (nad rámec toho, co bylo uvedeno v zákaznické kartě). Pro nadbytečnost soud zamítl také návrh na dokazování výpisem z veřejného registru živnostenského rejstříku k [jméno] [příjmení], neboť z něj ke skutkovým okolnostem této věci nemohlo ničeho vyplynout. 5. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, z níž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil částku ve výši 5 650 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum], jímž byl žalovaný též vyzván k úhradě. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 32 536,30 Kč spolu s příslušenstvím. 6. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2019) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v tehdy rozhodném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. 14. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Smlouva, na základě které tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala. 15. Podle zjištěného skutkového stavu věci právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jako