5 C 313/2022-12 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení žalované částky, přičemž svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Pojistné bylo smluveno v roční výši [částka]. Žalovaná neuhradila pojistné splatné ke dni [datum], a to ani po opakovaných urgencích, proto došlo ke dni [datum] k zániku smlouvy. Žalovaná částka pak sestává jednak z nedoplatku na pojistném ve výši [částka] a z poplatku za náklady na vymáhání pohledávky ve výši [částka]. 2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud v rámci dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu s počátkem pojištění v totožný den, na základě které se žalovaná zavázala platit žalobkyni pojistné ročně ve výši [částka]. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné k [datum] vyměřené ve výši [částka]. Předmětná pojistná smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Dne [datum] byla žalovaná upozorněna na nezaplacené pojistné, s tím, že pokud to nebude zaplaceno, bude žalobkyně žalované účtovat poplatek ve výši [částka] za náklady spojené s vymáháním pohledávky. 4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZPOPV“). 5. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 3 odst. 1 věta první ZPOPV pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) ZPOPV pojištění odpovědnosti podle ZPOPV zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Podle § 13 odst. 2 ZPOPV zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. 9. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalovaná zavázala platit žalobkyni ročně pojistné ve výši stanovené pro následující rok, a to vždy k prvnímu dni pojistného období. Žalobkyně na pojistné období počínající dnem [datum] nezaplatila pojistné ve výši [částka], proto došlo ke dni [datum] k zániku smlouvy. V souladu s § 13 odst. 2 ZPOPV žalobkyně může po žalované požadovat pouze poměrnou část nezaplaceného pojistného, tedy [částka] (492 Kč/365 (počet dní v celém pojistném období) x 99 (počet dní od [datum] do [datum])). 10. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou zapsáni v obchodním rejstříku, považují se ve smyslu § 421 odst. 1 o. z. za podnikatele. Dle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., pokud se jedná o pohledávky ze vzájemného závazku podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka]. Soud proto vyhověl návrhu žalobkyně i co do částky [částka] jakožto nákladů na vymáhání pohledávky. 11. Nezaplacením této částky v řádném termínu se žalovaná ocitla v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobkyně oprávněna po žalované požadovat zaplacení taktéž úroků z prodlení z dlužné částky, a to v případě absentujícího smluvního ujednání ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala pouze úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum]. 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní pomoci, každý ve výši [částka] (§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 13. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.