5 C 345/2022-14 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení žalované částky, přičemž svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu, na základě které se zavázal hradit pojistné ve výši [částka] na čtvrtletí. Žalovaný takto stanovené pojistné se splatností ve dne [datum] nezaplatil, pročež pojistná smlouva zanikla ke dni [datum]. Žalovanému tak vznikl dluh ve výši neuhrazeného pojištění. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši [částka] čtvrtletně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné ke dni [datum]. Ke dni [datum] došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva. 4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 5. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalovaný zavázal platit žalobkyni pravidelně v čtvrtletních platbách částku [částka]. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný tuto svou povinnost pro splátky na pojistné období od [datum] do [datum] nesplnil. Vznikl mu tak nedoplatek v celkové výši [částka]. Nezaplacením této částky v řádném termínu se žalovaný ocitl v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat zaplacení taktéž úroků z prodlení z dlužné částky, a to v případě absentujícího smluvního ujednání ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby, každý ve výši [částka] (§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 9. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.