8 C 221/2022-21 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o dodávce elektřiny, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky, do odběrného místa na adrese: [adresa]. Žalobce vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] a vystavil žalované fakturu na s přeplatkem [částka]. Následně byl vystaven opravný daňový doklad s nedoplatkem [částka] za elektřinu odebranou ve stejném období. Na dlužnou částku ve výši [částka] žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem tedy uhradila částku [částka], přičemž zůstalo nesplaceno [částka]. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, žalovaná však na výzvu k úhradě nereagovala a nad rámec uvedeného ničeho neuhradila. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu na dodávky elektřiny, kterou se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrového místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy (důkaz: Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny). Žalovaná svou povinnost neplnila, když v období od [datum] do [datum] odebrala od žalobce elektřinu, za což jí byl fakturován nedoplatek ve výši [částka] se splatností dne [datum], přičemž původně byl žalované za stejné období nejprve fakturován přeplatek ve výši [částka] (důkaz: faktura [číslo] [číslo]). Na dlužnou částku žalovaná provedla částečnou úhradu ve výši [částka], ale na předžalobní výzvu žalobce nereagovala. (důkaz: předžalobní upomínka z [datum]). 5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen zákon). 6. Podle § 50 odst. l zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání závazku. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V posuzovaném případě soud vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření kupní smlouvy o dodávce elektřiny na adrese odběrného místa a též že došlo k odběru elektřiny, přičemž na dlužný nedoplatek za elektřinu ve výši [částka] žalovaná uhradila jen [částka]. Soud tedy na základě výše uvedeného posoudil návrh žalobce jako důvodný a proto mu v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná navíc neprokázala, že by na dlužnou částku uhradila cokoliv nad rámec tvrzení žalobce. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení, přičemž jeho výše byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil 3 denní v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 AT v částce [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).