16 C 322/2023-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla na základě smlouvy o poskytování marketingových služeb ze dne [datum] své služby žalované, spočívající v realizaci marketingové kampaně v období [datum] – [datum] (dále jen "poskytnutá služba") a žalovaná se zavázala zaplatit sjednanou cenu v celkové výši [anonymizována dvě slova] Eur. Za poskytnuté služby žalobkyně vystavila dne [datum] k úhradě fakturu [číslo] na částku ve výši [anonymizována dvě slova] Eur splatnou dne [datum], kterou žalovaná uhradila dne [datum] bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně vystavila fakturu [číslo] na částku [částka] Eur splatnou dne [datum] spočívající v doplatku poskytnutých služeb. Ačkoliv žalované byla žalobkyní služba řádně a včas poskytnuta, neuhradila žalovaná doplatek ceny za poskytnuté služby. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do [datum]. Žalovaná však tuto pohledávku do dnešního dne neuhradila. S ohledem na skutečnost, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, žalobkyně požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši [částka]. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu o poskytování marketingových služeb, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované marketingové služby a žalovaná se zavázala za tyto služby zaplatit celkem částku [částka] Eur (důkaz: [anonymizována tři slova] ze dne [datum]). Žalobkyně za poskytnuté služby vystavila žalované dne [datum] fakturu [číslo] na částku [anonymizována dvě slova] Eur, splatnou dne [datum] (důkaz: invoice – tax document [číslo]). Dlužnou částku žalovaná uhradila dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalobkyně (důkaz: výpis účtu žalobkyně ze dne [datum]). Dále žalobkyně vystavila za poskytnuté služby žalované dne [datum] fakturu [číslo] na částku [anonymizována dvě slova] Eur, splatnou dne [datum] (důkaz: invoice [číslo]). Žalovaná žalobkyni dlužnou částku i přes předžalobní výzvu ze dne [datum] nezaplatila (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní povinnosti splnila, žalovaná porušila svou závazkovou povinnost tím, že nezaplatila za dodané služby. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaná v řízení proti žalobnímu návrhu ničeho nenamítala, na svou obranu neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením ceny za dodané služby, přiznal soud žalobkyni částku [částka] Eur spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po datu splatnosti ceny uvedené ve vystavené faktuře za dodané služby. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dále soud přiznal žalobkyni částku ve výši [částka], neboť jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.