16 C 357/2023-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], které nemělo ode dne [datum] do [datum] a ode dne [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje součet příspěvků do garančního fondu nepojištěných za dny, během nichž nebylo u vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky za celkem dvě období ve výši dvakrát po [částka], tj. celkem [částka]. Žalovaný svůj dluh navzdory opakovaným výzvám neuhradil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byl žalovaný od [datum] vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód] s hmotností do 3,5 t, přičemž k tomuto vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] sjednáno povinné ručení (viz údaje o vozidle a o (ne) pojištění uvedené ve výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala dopisem ze dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činila [částka], tzn. za 63 dnů bez pojištění celkem [částka] (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum]). Dále žalobkyně žalovaného vyzvala dopisem ze dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činila [částka], tzn. za 116 dnů bez pojištění celkem [částka] (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného následně upomenula k úhradě dlužných částek dopisy ze dnů [datum], [datum] a [datum] (viz upomínky o úhradě nedoplatků příspěvku do garančního fondu ČKP ze dnů [datum], [datum] a [datum]). Žalobkyně žalovanému rovněž prostřednictvím své zástupkyně zaslala předžalobní výzvy, ve kterých jej vyzvala k úhradě nedoplatků společně s náhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] a ze dne [datum] společně s podacími archy). 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 až 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do [hmotnost] včetně ve výši [částka]. 8. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka]. 9. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel výše uvedeného motorového vozidla, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných v zákonem stanovené výši za období, kdy vozidlo nebylo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek zasílaných jak přímo žalobkyní, tak zástupkyní žalobkyně a nadále žalobkyni dluží celkovou částku ve výši [částka] sestávající z neuhrazených příspěvků za nepojištění nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, vypočtených podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. jako součin dnů bez pojištění (v případě prvého období 63 dnů; v případě druhého období 116 dnů) a příslušné denní sazby ([částka]); a dále z nákladů, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na dva příspěvky (tj. v souvislosti se zaslanými výzvami a upomínkami), ve výši dvakrát po [částka] dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v úhrnné výši [částka]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni přiznal též úrok z prodlení z částky [částka], tj. dlužného příspěvku do garančního fondu nepojištěných za prvé období po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka], tj. dlužného příspěvku do garančního fondu nepojištěných za druhé období po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne [datum] do zaplacení, obě ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve II. výroku tohoto rozsudku právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočít