18 C 159/2023-32 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 563 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 2 113 Kč, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný ale neuhradil na svůj dluh ničeho a nadále tak žalobkyni dluží částku odpovídající žalované částce, kterou ani přes upomínky nezaplatil. Žalobkyně požaduje v rámci žalované částky rovněž smluvní pokutu ve výši 3 450 Kč. Co se týká posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit, vycházela žalobkyně z informací poskytnutých žalovaným o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Jednalo se konkrétně o výplatní pásky od zaměstnavatele. Zároveň nahlédla do relevantních databází. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní prostřednictvím webové stránky dohodu označenou jako smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala zaslat žalovanému částku ve výši 3 500 Kč a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s poplatkem v částce 1 138 Kč. Dále se žalovaný zavázal pro případ prodlení s tímto splacením zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady spojené s prodlením, a dále i smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. 5. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že výše poskytnuté zápůjčky byla navýšena o 6 500 Kč. Žalovanému tedy byla poskytnuta částka celkem 10 000 Kč, žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 2 113 Kč nejpozději do [datum]. 6. Z potvrzení o provedených platbách ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku 6 500 Kč a dne [datum] částku 3 500 Kč. [Anonymizovaný odstavec.] 8. Z výpisu z exekučního rejstříku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný neměl k tomuto dni v rejstříku evidovaný žádný záznam. 9. Z výzvy k úhradě bylo soudem zjištěno, že v dopise ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 18 441 Kč představující dluh ze smlouvy ze dne [datum], a to do tří dnů. 10. Z podacího archu bylo soudem zjištěno, že výzva uvedená v předchozím odstavci byla podána na poštu dne [datum]. 11. Z opakovaných upomínek žalovaného soud nezjistil žádné relevantní informace rozhodné pro rozhodnutí ve věci, neboť nebylo žalobkyní prokázáno jejich odeslání žalovanému. Stejně tak z všeobecných obchodních podmínek nebylo soudem zjištěno nic rozhodujícího pro rozhodnutí věci. 12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci: 13. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní prostřednictvím webové stránky dohodu označenou jako smlouva o zápůjčce, a to ve znění jejího dodatku ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala zaslat žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s poplatkem v částce 2 113 Kč. Dále se žalovaný zavázal pro případ prodlení s tímto splacením zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady spojené s prodlením, a dále i smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně dne [datum] a dne [datum] zaslala žalovanému částku celkem 10 000 Kč. V dopise ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 18 441 Kč představující dluh ze smlouvy ze dne [datum]. Tato výzva byla podána na poštu téhož dne. 14. Žalobkyně tvrdila, že posoudila před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným zaznamenaných v zákaznické kartě žalovaného. Zároveň ověřila příjem žalovaného vyžádáním výplatních pásek za měsíce říjen a listopad 2021, ze kterých je patrná jednak výše příjmu žalovaného a rovněž to, že mu nejsou z příjmu prováděny žádné srážky na exekuce. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že příjem žalovaného v měsíci říjnu 2021 15 165 Kč čistého a dále nemocenské dávky ve výši 5 646 Kč a příjem v měsíci listopadu 2021 činil 24 925 Kč. Jiné důkazy žalobkyní předloženy nebyly, a to ani zákaznická karta, na kterou se ve svém podání odvolávala. 15. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel (viz i níže). 16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 19. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 20. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Soud přitom dospěl v projednávané věci k závěru, že žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní (které ji tížily), že by tomu tak bylo, přičemž zde je třeba jednak uvést, že žalobkyně se nedostavila k jednání, a proto jí nemohlo být při něm dáno příslušné poučení podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), a jednak je třeba zdůraznit, že i na písemnou výzvu soudu žalobkyně tvrdila a prokazovala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zcela nedostatečně. Z důkazů tak, jak je žalobkyně předložila, a jak byly soudem provedeny, je zřejmý pouze příjem žalovaného, který by sám o sobě mohl být dostačující k poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, avšak bez zohlednění výdajů žalovaného, není samotný údaj o jeho příjmech dostatečný a nemůže stačit k vytvoření kompletní představy o finanční situaci žalovaného. Žalobkyně pouze tvrdila výdaje žalovaného v určité výši, avšak tato svá tvrzení ničím nedoložila, zcela zjevně nebyla ani nijak ověřována. Podle názoru soudu tak nelze bez důvodných pochybností uzavřít, že úvěr byl žalobkyní poskytnut v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 21. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. 22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši celkem 10 000 Kč obdržel a žalobkyni ničeho nevrátil, obohatil se v tomto rozsahu na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z). Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem, který mu byl odeslán dne [datum]. Dle § 573 o. z. se má