18 C 289/2023-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyní a žalovaným jako podnikatelem byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o úvěru, na základě které žalovaný požádal o čerpání dílčích úvěrů. Dne [datum] mu tak byl poskytnutý úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v šesti splátkách ve výši 7 561 Kč včetně úroku ve výši 5 366 Kč a dále dne [datum] mu byl poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v jedné splátce ve výši 21 528 Kč včetně úroku ve výši 1 528 Kč. Žalovaný neuhradil řádně splátky úvěrů. Žalobkyně proto požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý úvěr, tj. celkem 2 000 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomínán, neuhradil ale ničeho. Žalobkyně požaduje rovněž smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně a dále zákonný úrok z prodlení z částky představující nezaplacenou smluvní pokutu. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o úvěru. Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému po dobu platnosti smlouvy dílčí úvěry do individuální výše limitu čerpání (úvěrového rámce). Žalovaný se zavázal každý dílčí úvěr splatit se sjednaným úrokem ve formě pevné částky, a to buď jednorázově, nebo v měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, který bude sjednán smluvními stranami prostřednictvím aplikace a bude žalovanému sdělen. Smluvní strany si sjednali samostatný úrok pro každý dílčí úvěr v podobě pevné částky, která bude žalovanému oznámena. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení s tím, že úročena bude celá nesplacená část dílčího úvěru včetně úroku sjednaného ve formě pevné částky. V případě porušení smluvních povinností je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý předčasně zesplatněný dílčí úvěr, ve výši 1 000 Kč za každý dílčí úvěr, u kterého došlo k prodlení s úhradou. Přílohu smlouvy tvoří specifikace jednotlivých aplikací třetích stran a jejich provozovatelů (prokázáno rámcovou smlouvou o úvěru ze dne [datum] včetně přílohy). Žalovanému bylo následně schváleno poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, který měl být splacen v šesti měsíčních splátkách ve výši 7 561 Kč splatných vždy ke konci měsíce, a to od listopadu 2022 do dubna 2023, a to včetně poplatku ve výši 5 366 Kč. Dále bylo žalovanému schváleno poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen spolu s poplatkem ve výši 1 528 Kč jednou splátkou splatnou dne [datum] (prokázáno přehledy o financování úvěrů). Z historie pohybů na běžném účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] odeslána částka 40 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč. Žalovaným bylo pak na účet žalobkyně plněno čtyřmi splátkami po 7 561 Kč, tj. celkem 30 244 Kč Poslední splátka byla na účet žalobkyně připsána dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky, a to v případě úvěru ze dne [datum] ve výši 15 122 Kč a v případě úvěru ze dne [datum] ve výši 21 528 Kč, včetně úroku ve výši 0,05 % za každý dne prodlení. Zároveň žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 2 000 Kč. Výzva byla žalovanému doručena do datové schránky dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a dodejkou datové zprávy). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalovaný uzavřel jako podnikatel s žalobkyní smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které mu žalobkyně poskytla finanční prostředky v celkové výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto za určitých podmínek žalobkyni vrátit, a to včetně úroku ve sjednané výši. Pro případ předčasného zesplatnění či prodlení s úhradou byla smlouvu sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý dílčí úvěr. Zároveň byl stranami sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z celé nesplacené části dílčího úvěru. Žalobkyně prokázala oprávněnost svého nároku co do požadované jistiny úvěru včetně úroku, smluvního úroku z prodlení a smluvní pokuty, prokázala, že plnila podmínky uzavřené smlouvy na rozdíl od žalovaného, který svým povinnostem nedostál. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně s tím, že samotný žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok na zaplacení uvedených částek je důvodný. Výrokem I. proto žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužnou částku žalobkyni. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.. 11. Co se týká požadovaného úroku z prodlení, žalobkyně požadovala vedle smluvního úroku z nesplaceného dílčího úvěru rovněž zákonný úrok z prodlení ze smluvní pokuty od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu soud žalobu zamítl, jelikož jej shledal v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni byla přiznána smluvní pokuta v celé požadované výši, přičemž smluvní pokuta byla smlouvou koncipována jako následek prodlení úvěrovaného. Dle názoru soudu je tato tedy dostatečnou sankcí za prodlení žalovaného s placením úvěrů. 12. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch, přičemž úspěch žalovaného byl v porovnání s úspěchem žalobkyně nepatrný. Proto soud postupoval podle 143 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 546 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 2 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy 12 290,80 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).