18 C 329/2022-32 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího domáhala po žalované zaplacení částky 18 602,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou smlouvu o bankovních službách [číslo] na základě které vedla pro žalovanou běžný účet spojený se službou [anonymizováno], na jejímž základě mohla žalovaná běžný účet přečerpat, tedy mohla čerpat z běžného účtu úvěr. Žalovaná opakovaně porušovala smluvní podmínky, překročila povolený rámec a nedodržela minimální měsíční kreditní příjem. Proto jí byla služba [anonymizováno] zrušena a žalobkyně vzniklé pohledávky zesplatnila ve výši 18 101,25 Kč ke dni [datum]. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jednak na základě informací poskytnutých samotnou žalovanou a dále nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně rovněž zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a data [anonymizována dvě slova] úřadu. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 16 301,25 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení a dílčích poplatků dle sazebníku žalobkyně za prohlášení úvěru za splatný a za odeslání upomínky ve výši 1 800 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána, avšak neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). 3. Podáním doručeným soudu dne [datum] sdělila žalobkyně soudu, že v důsledku technické chyby došlo k duplicitnímu uplatnění úroku z prodlení. Proto žalobu bere co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 301,25 Kč od [datum] do [datum] zpět. 4. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby proto rozhodl soud podle § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. a řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. 5. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, ze kterých zjistil následující skutečnosti. 6. Z listiny označené jako smlouva o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést žalované běžný účet, přijímat na něho vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku na běžném účtu do výše povoleného limitu za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu a žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit, pod hrozbou sankčního poplatku dle sazebníku. Žalovaná se seznámila s podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem a úvěrovým lístkem. 7. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno] soud zjistil, o čem byla žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru informována. 8. Ze všeobecných produktových podmínek účinných od [datum] pak soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Následky porušení smlouvy řeší bod 32. podmínek, dle kterých je žalobkyně v takovém případě oprávněna prohlásit pohledávku za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení. Podrobnou úpravu povinností smluvních stran pak soud zjistil rovněž ze základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od [datum] a základních produktových podmínek účinných od [datum]. 9. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od [datum] soud zjistil výši jednotlivých poplatků. 10. Z listiny označené jako parametry flexikreditu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla informována o vyhovění její žádosti o povolení debetního zůstatku, kterou žalovaná podala dne [datum]. Povolený limit činí 5 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem činí 2 500 Kč. 11. Z listiny označené jako [anonymizováno] ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne [datum] ze dne [datum] soud zjistil parametry nastavené mezi žalobkyní a žalovanou pro běžný účet, flexikredit, platební kartu. 12. Z výpisů z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 16 301,25 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované č. 2021 soud zjistil, že částku 16 301,25 Kč čerpala žalovaná dne [datum]. Z platební historie smlouvy [číslo] pak soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v této výši dne [datum]. Smlouva byla dne [datum] ukončena, jelikož žalovaná nehradila splátky. Z její strany není evidována žádná platba. Totéž pak vyplývá i z amortizace ke smlouvě [číslo]. 13. Z listiny označené jako uznání dluhu s předžalobní výzvou bez uvedení data či podpisů soud zjistil, jaký byl návrh žalobkyně na uzavření mimosoudního smíru. 14. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prohlásila úvěr č. [bankovní účet] za splatný ke dni [datum], a to ve výši 16 301,25 Kč. Žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 18 101,25 Kč nejpozději do [datum]. Z podacího archu pak soud zjistil, že dne [datum] byla žalované odeslána písemnost. 15. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] soud zjistil, že dle žalobkyně byla úvěruschopnost hodnocena individuálně. Žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, kontroly dostupných databází a pracovala se zohledněním životního minima dle nařízení vlády. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr příjem ve výši 16 000 Kč z pracovního poměru na dobu neurčitou. Dále že je svobodná a žije v pronajatém bydlení. Její ostatní výdaje činí 1 500 Kč. Úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč při výši měsíční splátky 185,63 Kč byl schválen. 16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou upomínal o zaplacení částky 19 374,26 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Z podacích lístků pak soud zjistil, že dne [datum] byla žalované odeslána písemnost. 17. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 16 301,25 Kč. Žalovaná nedostála smluvním podmínkám, jelikož překročila povolený rámec čerpání a nedodržela minimální měsíční kreditní příjem. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované úvěr splatit lustrací osoby žalované v dostupných registrech a rovněž srovnáním se statistickými daty. Z výpisu z běžného a úvěrového účtu žalované pak je patrné, že žalovaná částku 16 301,25 Kč čerpala dne [datum] a zároveň, že stav na těchto účtech žalované se pohybuje v záporných hodnotách. Žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak, jak je patrné i z platební historie, neuhradila ničeho. 18. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 19. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy