38 C 173/2022-47 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 31 388,51 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla částku 40 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal úvěr splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný částku 40 000 Kč vyčerpal dne [datum], přičemž uhradil toliko částku 21 374,45 Kč. Doba trvání byla stanovena na 48 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou v pohyblivé výši ve výši 11,90 % ročně, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 1 069 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, čímž se dopustil porušení smlouvy. V souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] dopis, kde žalovaného informoval, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek, v níž žalobkyně stanovila lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do [datum]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 31 388,51 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny ve výši 26 872,52 Kč a úvěrové poplatky ve výši 4 515,99 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok z dlužné nesplacené jistiny, kdy poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum]. Žalobkyně výpůjční úrok kapitalizoval ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne [datum], do vydání historického výpisu tj. do [datum]. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny ve výši 1 318,78 Kč. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, vychází zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné z titulu postavení jako banky nebo jeho účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. V neposlední řadě vychází také z historických informací o spotřebiteli za celou [právnická osoba], do níž vedle patří i [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a další společnosti skupiny. Všechny takto získané informace, jakož i informace poskytnuté jí samotným spotřebitelem, žalobkyně s odbornou péčí komplexně analyzuje a podrobuje je také porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko v souvislosti s každou žádostí o spotřebitelský úvěr a je základním podkladem pro rozhodnutí, zda a za jakých podmínek spotřebiteli úvěr poskytnout. Žalobkyně tak prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází (Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI)) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaného - Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení]). Dále v interní databázi obsahující data pro řízení rizik za celou skupinu [právnická osoba], v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů a v evidenci adres obecních úřadů. Následně žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který posuzoval podle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě Čestného prohlášení o příjmu, v němž žalovaný čestně prohlásil, že jeho měsíční příjem ze závislé činnosti ve výši 10 000 Kč je po zohlednění pravidelných výdajů dostatečný pro splácení měsíční splátky úvěru ve výši 1 069 Kč. Žalobkyně po posouzení příjmu žalovaného provedla také vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného. Žalobkyně přitom posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje přitom posuzovala i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru. Na základě toho byla úvěruschopnost žalovaného hodnocena kladně, kdy žalovaný neměl žádný další dluh, nebyl ke dni nahlížení do registru po splatnosti s plněním povinností z předmětné smlouvy, a to ani nikdy v minulosti, příjem žalovaného v konfrontaci s výdaji žalovaného byl řádně ověřen a je dostatečný pro splácení měsíční splátky ve výši 1 069 Kč, statistická, případně jiná historická data o žalovaném byla vyhodnocena kladně. 3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný na příslušnou výzvu soudu nereagoval. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vlastnoručně podepsal danou smlouvu, kde se zavázal vrátit v 48 měsíčních splátkách poskytnutou jistinu i s úrokem ve výši 11,90 % ročně. 6. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, sazebníku Komerční banky, všeobecných obchodních podmínek a oznámení Komerční banky o úrokových sazbách v českých korunách soud zjistil další podmínky úvěrového poměru mezi žalobkyní a žalovaným. 7. Z výpisu z úvěrové historie a souhrnu uhrazených plateb soud zjistil, že žalovaný zaplatil žalobkyni částku 21 374,45 Kč. Z toho důkazu je též patrné, jakým způsobem se úhrady žalovaného započítávaly na dlužnou částku. 8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] s doručenkou soud zjistil, že žalovanému byla doručena výzva, v níž byl vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky i ke dni [datum]. 10. K prokázání toho, že žalobkyně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného, doložila následující listiny: 11. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že v době uzavření smlouvy o úvěru byl žalovaný studentem [ulice] odborné školy a střední odborné učiliště stavební. 12. V prohlášení o zdravotním stavu žalovaný prohlásil, že je mladší 60 let, není invalidní důchodce, nebyl mu přiznán průkaz ZTP a není v pracovní neschopnosti. 13. Ze zápisu z jednání o pojišťovacích produktech soud zjistil, že žalovaný byl informován o tom, že splácení úvěru pro něho může představovat vysokou finanční zátěž. 14. Z fotokopie občanského průkazu byla ověřena totožnost žalovaného. 15. V návrhu na rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyně analyzovala údaje poskytnuté žalovaným. Hodnotila, že za posledních 12 měsíců měl čistý měsíční příjem ve výši 10 000 Kč, výdaje na společné bydlení ve výši 3 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 500 Kč a spoření ve výši 500 Kč. K tomuto nejsou doloženy žádné listiny prokazující tvrzené údaje. 16. Z otisku z registru bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů soud zjistil, že v nich nemá žalovaný žádný záznam. 17. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že částka 40 000 Kč mu byla na jeho bankovní účet poskytnuta dne [datum], přičemž následující den žalovaný vybral hotovost ve výši 39 000 Kč. 18. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 40 000 Kč bezhotovostně s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroků. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována toliko na základě údajů z veřejných a neveřejných rejstříků, přičemž údaje sdělené žalovaným nebyly žádným způsobem ověřovány. 19. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 20. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvě