5 C 87/2023-36 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala určení, že právní jednání [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa] (dále jen„ dlužník“), spočívající v uzavření smlouvy o manželském majetkovém režimu dne [datum] formou notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo], notářem [jméno] [příjmení], je vůči ní neúčinné. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě vykonatelných elektronických platebních rozkazů má vůči dlužníkovi pohledávky na zaplacení částek [částka] a [částka]. Dlužník shora uvedeným právním jednáním vypořádal své společné jmění s žalovanou tak, že se nestal vlastníkem žádného z vypořádávaného majetku, čímž zkrátil žalobkyni v uspokojení uvedených pohledávek. Žalovaná, jako manželka dlužníka, musela o úmyslu dlužníka zkrátit žalobkyni vědět. Na základě uvedeného jednání dlužníka a žalované pak došlo ke zrušení exekučních příkazů vydaných v řízení vedených pro vymožení pohledávek žalobkyně za dlužníkem. 2. K tomu žalovaná uvedla, že o úmyslu dlužníka zkrátit předmětným jednáním žalobkyni nevěděla, když se jedná o ničím nepodložené spekulace. Elektronický platební rozkaz nabyl právní moci až jeden den po učinění předmětného jednání. Toto jednání jen potvrzovalo faktický stav mezi dlužníkem a žalovanou, neboť jejich odluka již po delší dobu trvá. Z těchto důvodů navrhla návrh žalobkyně zamítnout. 3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaná a dlužník mají ve svém společném jmění jednotku [číslo] v budově [adresa], na parcele st. 95, [list vlastnictví], s podílem na společných částech domu [částka] [číslo], vše zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] (dále jen„ jednotka“). Tato nemovitost je zatížena zástavním smluvním právem do výše [částka]. Dále je nemovitost zatížena exekučním příkazem k jejímu prodeji, a to v rámci exekuce vedené proti dlužníkovi, a předběžným opatřením zakazujícím dispozici s nemovitostí (výpis z KN). 5. Žalovaná a dlužník dne [datum] uzavřeli formou notářského zápisu vyhotoveného notářem [jméno] [příjmení], smlouvu o manželském majetkovém režimu, a to režimu oddělených jmění. Na základě této došlo k přikázání jednotky, pozemku par. [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ pozemek“), nákladního automobilu Renault Megane N1 s [registrační značka] a historického vozidla Nissan GRLS 30, [příjmení]: GRLS30350095, rok výroby 1977, do výlučného vlastnictví žalované. Peněžní prostředky nebo obdobné majetkové hodnoty vedené na účtech u peněžních ústavů byly přikázány tomu, na jehož jméno je příslušný účet veden. Účastnické (zaknihované) cenné papíry, které představují podíl v právnické osobě, byly přikázány tomu, na jehož je tento cenný papír veden, nebo na jehož jméno je veden účet, na kterém je příslušný cenný papír veden, nebo který je jako majitel zapsán u schovatele imobilizovaných cenných papírů. Podíly v právnických osobách, které nejsou představovány uvedenými cennými papíry, byly přikázány tomu, který je jako společník u předmětné právnické osoby veden. Investiční nástroje, podílové listy a jiné neuvedené cenné papíry, majetkové hodnoty vyplývající z účasti na pojištění, penzijním spoření a obdobných produktech, byly přikázány tomu, na jehož jméno či v jehož prospěch jsou tyto vedeny. Pohledávky byly přikázány tomu, kdo je věřitelem z titulu smlouvy nebo jiného důvodu. Každému z manželů měly náležet i výnosy nebo užitky ze shora uvedených věcí. Ostatní movité věci byly přikázány tomu, kdo má tyto v držení. Každý z manželů se zavázal splatit dluhy, které jsou spjaté s majetkem, který ze společného jmění ten který manžel nabyl. (notářský zápis) 6. Elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2022, č. j. EPR 301534/2022-6, bylo dlužníkovi uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu ze stejného dne, č. j. EPR 302461/2022-6, bylo dlužníkovi uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka]. Oba uvedené platební rozkazy nabyly právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] (uvedené platební rozkazy). 7. Usneseními soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], ze dne 31. 1. 2023, č. j. 221 Ex 1/23 - 19 a 221 Ex 1/23 – 20, byly zrušeny exekuční příkazy, kterými bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem jednotky a pozemku, neboť tyto se nacházely ve výlučném vlastnictví žalované (uvedená usnesení). 8. Žalovaná a dlužník jsou manželé (nesporná skutečnost). 9. Dle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. 10. Dle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. 11. Dle § 22 odst. 1 o. z. platí, že osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. 12. Dle § 594 odst. 1 o. z. se lze neúčinnosti právního jednání dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. 13. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně má za dlužníkem dvě vykonatelné pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím a [částka]. Dále bylo zjištěno, že dlužník s žalovanou dne [datum] uzavřel formou notářského zápisu smlouvu o rozdělení jejich společného jmění na oddělená jmění tak, že žalované byly do jejího výlučného vlastnictví přikázány obě nemovitosti, které se ve společném jmění nalézaly, tedy shora uvedený pozemek a jednotka, a dále nákladní automobil a historické vozidlo, obě specifikovány výše. Ostatní majetkové hodnoty a movité věci byly rozděleny mezi manžele tak, že vlastníkem se vždy stal ten z manželů, na jehož jméno či v jeho prospěch byla daná majetková hodnota vedena, či kdo danou movitou věc držel. Je tedy zjevné, že majetek nebyl mezi dlužníka a žalovanou rozdělen stejnoměrně, když žalovaná nabyla věci, které zpravidla mají velkou majetkovou hodnotu, a ostatní věci manželé nabyli ve stejném poměru. Dále z důvodu takovéhoto rozdělení majetku mezi žalovanou a dlužníka došlo ke zrušení exekučních příkazů vydaných v exekučním řízení proti dlužníkovi pro vymožení pohledávek žalobkyně, neboť majetek těmito příkazy postižený se nacházel ve výlučném jmění žalované, proti které nebyla exekuce vedena. Je tedy naprosto zřejmé, že uvedeným právním jednáním, tedy uzavřením smlouvy o rozdělení společného jmění žalované a dlužníka, došlo ke zkrácení žalobkyně ve vymožení pohledávek za dlužníkem, neboť ta se již nadále nemůže domáhat jejich splnění v exekuci postižením majetku s velkou hodnotou. Elektronické platební rozkazy, na základě kterých se předmětné pohledávky žalobkyně za dlužníkem později staly vykonatelné, byly vydány dne [datum], právní moci nabyly dne [datum], tzn. dlužníkovi musely být s ohledem na 15denní lhůtu k podání odporu doručeny dne [datum]. Pokud tedy k uzavření smlouvy o rozdělení společného jmění došlo dne [datum], měl dlužník s žalovanou dostatečně dlouho dobu (15 dnů) k seznámení se s uvedenými platebními rozkazy a promyšlení celé situace. Z takto nastíněné časové souslednosti jednotlivých skutečností se podává, že uvedená smlouva byla uzavírána s vědomím existence předmětných platebních rozkazů, a to jak na straně dlužníka, tak i na straně žalované, neboť ta je manželkou dlužníka a lze tedy usuzovat, že je o jeho dluzích informována, což také potvrdila v rámci svého vyjádření, kdy uvedla důvody vzniku dluhů svého manžela – dlužníka. Uvedená smlouva tak byla nepochybně uzavírána s úmyslem ochránit majetek dlužníka postižený exekucí, tedy s úmyslem zkrátit žalobkyni v uspokojení svých vykonatelných pohledávek za dlužníkem. Ze shora uvedeného pak vyplývá, že žalovaná, jakožto manželka dlužníka, tedy jeho osoba blízká, s nejvyšší pravděpodobností hraničící s jistotou věděla nebo musela vědět o tomto úmyslu dlužníka. Ostatně žalovaná v řízení sice tvrdila, že jí dlužníkův úmysl nebyl znám, avšak toto nijak dále neprokázala. Z takto uvedeného se pak podává, že byly naplněny všechny předpoklady k tomu, aby mohlo být návrhu žalobkyně vyhověno, tedy že žalobkyně disponuje vykonatelnými pohledávkami za dlužníkem, tento v posledních dv