10 C 155/2024-50 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila podle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky, která byla splatná dne , datum, . Žalobkyně následně proto celkový úvěr zesplatnila, neboť žalovaný ničeho neuhradil ani přes opakované upomínky žalobkyně. Žalovaný na jistinu úvěru neuhradil ničeho, a to ani přes to, že jej o úhradu celkové dlužné částky žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou.2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenska. Rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po , datum, . Podle čl. 864/2007 ze dne , datum, , které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaný má evidováno bydliště na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně předsmluvní informace soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím měsíčních splátek, nejpozději do , datum, , zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně, sazba RPSN činila 453,03 % ročně.7. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud jistil, že žalovaný uvedl, že je ženatý, pracuje u společnosti , právnická osoba, , jeho průměrný měsíční příjem činí , částka, , náklady na bydlení činí , částka, měsíčně a nemá žádné finanční závazky. Při posouzení úvěruschopnosti postupovala žalobkyně dále dle interní metodiky.8. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného (kopie občanského průkazu) a dále jej lustrovala v registrech (výsledky lustrace).9. Z výplatních pásek žalovaného za měsíc duben 2023 až červen 2023 soud zjistil, že žalovaný od zaměstnavatele , právnická osoba, obdržel v měsíci dubnu částku , částka, , v měsíci květnu , částka, a v měsíci červnu , částka, .10. Žalobkyně dále ověřila pohyb na účtu žalovaného za měsíce duben 2023 až červen 2023, přičemž za měsíc duben činily příjmy žalovaného celkem , částka, , za měsíc květen činily příjmy celkem , částka, , přičemž v obou těchto měsících výdaje přesáhly příjmy o , částka, a za měsíc červen činily příjmy žalovaného celkem , částka, ; platby od zaměstnavatele nebyly na tento účet zaslány (výpis z účtu žalovaného za duben 2023 až červen 2023).11. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že žalobkyně žalovanému na účet poskytla dne , datum, částku ve výši , částka, .12. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky (upomínka ze dne , datum, a ze dne , datum, ).13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zesplatnil celou částku z důvodu prodlení žalovaného a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do , právnická osoba, . 2024. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána téhož dne.14. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. V daném případě byl žalovanému poskytnut žalobkyní spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím měsíčních splátek, nejpozději do , datum, . Na svůj dluh žalovaný ničeho neuhradil. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru.23. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě zcela nebylo. Žalobkyně sice žalovaného lustrovala v registrech a za využití metodiky, přičemž vycházela z informací poskytnutých žalovaným a dále z výpisu z účtu žalovaného za období 3 měsíců, přičemž v měsíci dubnu a květnu 2023 výdaje žalovaného přesáhly příjmy o částku , částka, , měsíčně žalovaný disponoval s částkou v řádech několika tisíc Kč. Žalobkyně dále vycházela z výplatních pásek žalovaného za období od dubna do června 2023. Ovšem v otázce výdajů se spolehla toliko na informace sdělené samotným žalovaným, které nikterak dále neprověřovala. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu