10 C 214/2024-58 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se na žalovaném žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění vzniklé na základě uzavřené smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky pravidelně splácet. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena údaji uvedenými žalovaným, lustrací v databázích a výpisy z účtu. Žalovaný se však dostal do prodlení, když na poskytnuté finanční prostředky neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně proto požadovala zaplacení částky , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 30 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. K jednání soudu se pak, ač řádně předvolán, nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.4. Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalovaný se intenzivně věnoval sázení (četný počet plateb ve prospěch sázkových kanceláří, kasin). Na jeho účet docházely platby označené jako „compensation, salary“ v průměrné výši , částka, měsíčně.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně smluvních podmínek smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným, označeným trvalou adresou pobytu , adresa, – adresa úřadu (kopie občanského průkazu). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr s celkovou výší , částka, , za což se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila , částka, , úroková sazba byla ujednána ve výši 60 % a RPSN 81,02 %.6. Právní předchůdkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši , částka, (potvrzení o provedení transakce).7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na poskytnuté finanční prostředky ničeho neuhradil.8. Z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, kterou evidovala po splatnosti.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že tato pohledávka za žalovaným byla na základě uvedené smlouvy společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni.10. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky vyrozuměn (dopis oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího lístku).11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky plynoucí ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši , částka, nejpozději do , datum, a zároveň jej upozornila na možnost soudního vymáhání předmětné pohledávky v případě, kdy by žalovaný svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil.12. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným po ověření jeho totožnosti dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se za to zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila , částka, , úroková sazba činila 60 % a RPSN 81,02 %. Žalovaný ničeho neuhradil. Před uzavřením úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně dotazovala žalovaného na jeho příjmy a výdaje. Příjmovou a výdajovou situaci žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pouze výpisem z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , přičemž žalovaný měl v tomto roce vysoce rizikové chování, když se intenzivně věnoval sázení. Na jeho účet docházely platby v průměrné výši , částka, měsíčně. Jiným způsobem příjmy a výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně neověřila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, .13. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).20. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.22. V daném případě byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit prostřednictvím minimálních měsíčních plateb, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Na svůj dluh neuhradil žalovaný ničeho, byť byl o úhradu upomínán. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyn