18 C 15/2024-51 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s nezaplacením ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Žalobou požaduje žalobkyně smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalovaná přes upomínky neuhradila z této částky ničeho. Na výzvu soudu sdělila žalobkyně, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, a to následujícím způsobem. Osoba žalované byla lustrována v dostupných registrech, byla ověřena úvěrová historie žalované. Žalovaná doložila pracovní smlouvu, ze které byl zjištěn příjem ve výši , částka, měsíčně čistého. Měsíční náklady žalované činí , částka, . Žalovaná uvedla částku , částka, jako náklady na bydlení a co se týká dalších nákladů, vycházel z životního a existenčního minima ve výši , částka, . Dále byla započítána částka , částka, , představující výdaje související s dítětem v domácnosti. Žalovaná měla tedy volné zdroje ke splácení ve výši , částka, , což bylo vyhodnoceno jako dostačující a žalovanému byl úvěr poskytnut.2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.3. Soud jednal v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, neomluvila se ani nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla řádně a včas k jednání předvolána (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.5. Mezi žalovanou a žalobkyní došlo dne , datum, k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru. V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v předepsaných měsíčních splátkách. Úroková sazba činí 62,47 % ročně. Celkem má žalovaná zaplatit , částka, . Článkem 6.5 smlouvy se žalovaná zavázala pro případ prodlení s placením uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru až do jejího zaplacení s tím, že souhrn všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však , částka, (důkaz: návrh na uzavření smlouvy, smlouva o úvěru ze dne , datum, , prohlášení klienta ze dne , datum, , předsmluvní formulář). Žalovaná uvedla, že její příjmy ze zaměstnání činí , částka, čistého měsíčně, náklady na bydlení činí , částka, měsíčně a dále je zahrnuta částka životního minima ve výši , částka, a částka , částka, na výdaje s dítětem v domácnosti. Celkové výdaje tak činí , částka, . Volné zdroje tak činí , částka, po započtení rezervy , částka, . Žalovaná je vdaná, avšak nežije s manželem ve společné domácnosti, má středoškolské vzdělání s maturitou a bydlí v obecním bydlení (důkaz: hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru, karta klienta, hodnocení CBS skóre). Z pracovní smlouvy uzavřené s žalovanou jako zaměstnancem soud zjistil, že je zaměstnána na dobu neurčitou (důkaz: pracovní smlouva ze dne , datum, , dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, ). Příjem žalované ze zaměstnání za období říjen a listopad 2019 činil , částka, , , částka, čistého (důkaz: výplatní pásky, snímky mobilního telefonu s příchozí platbou mzdy na účet žalované, fotografie mobilního telefonu s detailem účtu a informací o účtu žalované). V registru SOLUS má žalovaná negativní záznam (důkaz: výpis záznamů z registru SOLUS). Platebním rozkazem Okresního soudu , adresa, -západ ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, představující jistinu úvěru a smluvní pokutu dle téže smlouvy do , datum, (důkaz: platební rozkaz zdejšího soudu).6. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - , Anonymizováno, /18).11. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu doložila metodiku, jakou úvěruschopnost spotřebitelů zkoumá, doložila pracovní smlouvu a doklady o vyplacení mzdy, z čehož byl zjištěn příjem žalované odpovídající jeho prohlášení, avšak žalobkyně rezignovala na zjišťování a posuzování výdajů žalované, kdy v tomto ohledu se spokojil pouze s tvrzením žalované ohledně jeho výdajů, které navíc vyčíslila pouze náklady na bydlení ve výši , částka, měsíčně. I s ohledem na tyto neúplné údaje měla žalobkyně postupovat obezřetněji a požadovat řádné doložení všech žalovanou uváděných skutečností, zejména tedy doložení výdajů žalované (např. nájemní smlouvou, výpisem z účtu atp.), což se však v projednávaném případě nestalo. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení, včetně ustanovení sjednávající smluvní pokutu.12. Nad rámec výše uvedeného soud nemohl nepřihlédnout ke všem okolnostem dané věci. Žalované byla poskytnuta částka , částka, , zavázala se žalobkyni vrátit částku , částka, , roční úrok byl sjednán ve výši 62,47 %. Soud nepochybuje o tom, že úrok v takové výši je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z., jelikož zcela zjevně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, a to i za zohlednění toho, že v případě nebankovních subjektů je možné tolerovat vyšší úrokovou sazbu zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Ani zde ale nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná, jako v této věci.13. Zároveň soud přihlédl k tomu, že v tomto řízení je nárokována již jen smluvní pokuta za další období, přičemž samotná dlužná jistina s příslušenstvím a část smluvní pokuty již byly žalobkyni přiznání platebním rozkazem v plné výši. V řízení bylo zjištěno, že v již probíhající exekuci bylo vymoženo kolem , částka, , přičemž samotný úvěr činil , částka, . S ohledem na popsané skutečnosti se tak soudu výše požadované smluvní pokuty jeví také nemravná.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., avšak s tím, že žalované, která byla ve věci úspěšná, žádné náklady řízení nevnikly