18 C 29/2024-35 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 27,28 % a zákonným úrokem z prodlení, obojí z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalované poskytla částku , částka, , z čehož , částka, byla poskytnuta zprostředkovateli úvěru jako odměna. Celková cena úvěru činila 46 000Kč, která byla splatná po měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný sjednaný úvěr nesplácel řádně a včas, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, , kdy dlužná jistina činila , částka, . Žalobkyně dále požadovala částku , částka, za zaslání tří upomínek k dluhu, dlužný úrok ve výši , částka, , dlužnou smluvní pokutu ve výši , částka, za celkem tři nezaplacené měsíční splátky (3 x , částka, ) a dlužnou smluvní pokutu ve výši , částka, za neuhrazený zůstatek úvěru (0,1 % z neuhrazeného úvěru denně). Dluh žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně ověřila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, byla zjištěna a ověřena výše mzdy žalovaného, žalovaný doložil výplatní pásky, čestné prohlášení ohledně závazků, výdajů a příjmů žalovaného, byly zohledněny statistické údaje k výši životního minima.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.5. Účastníci spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, ; splátky byly sjednány ve výši , částka, měsíčně. Roční úrok byl sjednán na částku 27,28 %. Dle čl. IV bodu 2. písm. b) smlouvy si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky neuhrazeného úvěru za každý den prodlení. Dle písm. c) téhož ustanovení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši , částka, za každé prodlení se splacení jednotlivé splátky. Podle čl. IV bodu 4. písm. b) smlouvy si strany sjednaly poplatek ve výši , částka, za každou zaslanou upomínku (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru včetně úvěrových podmínek obsažených na stranách 2 až 6 smlouvy). Smlouva byla uzavřena v elektronické formě prostřednictvím verifikační platby ve výši , částka, (důkaz: potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, ).6. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , a to převodem částky , částka, na účet žalovaného a částky , částka, převodem na účet zprostředkovatele úvěru. Celkový úrok činil , částka, ; celková cena úvěru tak byla , částka, (důkaz: potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, , tabulka umoření a předpisu plateb).7. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl prověřen v dostupných rejstřících. Uvedl, že je zaměstnán s příjmem přes , částka, . To doložil výplatní páskou za měsíce březen a duben 2023. Žalovaný žije u rodičů, kde měsíčně přispívá částkou , částka, . Splácí jiné závazky měsíční splátkou , částka, měsíčně (důkaz: posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě č. , hodnota, , výpisy z lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, z centrální evidence exekucí, registru REPI, výplatní pásky žalovaného za březen a duben 2023, výpis z katastru nemovitostí, čestné prohlášení otce žalovaného, čestné prohlášení žalovaného k jejím výdajům, příjmům a závazkům).8. Povinnosti ze smlouvy žalovaný neplnil řádně, ke dni , datum, činil dle žalobkyně jeho dluh , částka, , z čehož dlužná jistina činila , částka, a dlužný úrok , částka, (důkaz: posouzení bonity smlouvy a tabulka umoření). Žalovaný byl na dluh opakovaně upomínán, a jelikož ani přesto nezaplatil, byl celý jeho dluh zesplatněn, o čemž byl vyrozuměn dopisem, kterým byl zároveň předžalobně vyzván k zaplacení (důkaz: upomínky ze dne , datum, a , datum, včetně dokladů o odeslání, dopis o zesplatnění ze dne , datum, včetně podacího lístku).9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem.11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána z větší části po právu. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému sjednanou částku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splatit, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Žalovaný doložil výši svých příjmů, byly ověřeny jeho náklady spojené s bydlením i jeho jiné závazky. Žalovaný byl prověřen v dostupných rejstřících. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto vycházel z listinných důkazů i co do rozsahu splnění jeho povinností, jelikož z dokazování nevyplynulo nic, co by svědčilo o tom, že žalovaný plnil nad rámec tvrzení žalobkyně. Žalovaný nesplnil svoji smluvní povinnost, dostal se do prodlení se splácením sjednaných splátek. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku, a to v rozsahu, představující jak jistinu úvěru, tak částku představující dlužný úrok, účelně vynaložené náklady, které byly požadovány ve výši odpovídající smluvním podmínkám a rovněž smluvní pokuty, která rovněž odpovídá smluvním ujednáním. Co se týká úroku ve výši 27, 28 % ročně z pohledávky ve výši , částka, , soud vycházel ze znění ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, které omezuje věřitele v tom smyslu, že může požadovat úrokovou sazbu odlišnou od úrokové sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů pouze po dobu prodlení, která není delší než 90 dní. V souzené věci se tak jedná o období od , datum, do , datum, , za které soud žalobkyni přiznal úrok ve smluvní výši 27,28 % ročně z částky , částka, . Co do období dále navazujícího, tj. od , datum, byl přiznán žalobkyni úrok ve výši stanovené Českou národní bankou, tj. ve výši 15% ročně a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., jelikož úspěch žalované byl