18 C 407/2023-85 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s nezaplacením ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných splátkách. Žalovaný ale podmínky smlouvy neplnil řádně a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaný uhradil do data zesplatnění celkem , částka, . Žalovaná částka je tvořena jistinou úvěru ve výši , částka, , která je tvořena zbývající dlužnou jistinou a úrokem za poskytnutí úvěru, dále smluvní pokutou za prodlení s jednotlivými splátkami v celkové výši , částka, , náklady vzniklými v souvislosti s prodlením žalovaného v souladu se smluvními podmínkami ve výši , částka, a dále smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ke dni vyhotovení žaloby ve výši , částka, . Žalovaný přes upomínky neuhradil z této částky ničeho. Na výzvu soudu sdělila žalobkyně, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, a to následujícím způsobem.2. Osoba žalovaného byla lustrována v dostupných registrech, byla ověřena úvěrová historie žalovaného. Žalovaný doložil potvrzení o vyplacení mzdy na účet žalovaného, ze které byl zjištěn příjem ve výši , částka, měsíčně čistého. Měsíční náklady žalovaného činí , částka, . Žalovaný uvedl částku , částka, jako náklady na bydlení a co se týká dalších nákladů, vycházel z životního a existenčního minima ve výši , částka, . Žalovaný měl tedy volné zdroje ke splácení ve výši , částka, , což bylo vyhodnoceno jako dostačující a žalovanému byl úvěr poskytnut.3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.4. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, neomluvil se ani nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl řádně a včas k jednání předvolán (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.6. Mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne , datum, k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru. V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v předepsaných měsíčních splátkách. Úroková sazba činí 69,91 % ročně. Celkem má žalovaný zaplatit , částka, . Článkem 6.5 smlouvy se žalovaný zavázal pro případ prodlení s placením uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru až do jejího zaplacení (důkaz: návrh na uzavření smlouvy ze dne , datum, , oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , předsmluvní formulář ze dne , datum, , podpis smlouvy o spotřebitelském úvěru na dálku, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný uvedl, že jeho příjmy ze zaměstnání činí , částka, čistého měsíčně, náklady na bydlení činí , částka, měsíčně a dále je zahrnuta částka životního minima ve výši , částka, . Celkové výdaje tak činí , částka, . Volné zdroje tak činí , částka, po započtení rezervy , částka, . Žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou a vlastní bydlení (důkaz: kopie občanského průkazu žalovaného, hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru, karta klienta, hodnocení CBS skóre). Z detailů úhrady z účtu č. 19304130717/3030 soud zjistil, že , datum, byla na účet připsána částka , částka, s označením „měsíční mzda“, , datum, se pak jednalo o částku , částka, a dne , datum, o částku , částka, (důkaz: detaily úhrad). V registru SOLUS nemá žalovaný žádný záznam (důkaz: výpis záznamů z registru SOLUS). Žalovanému byla vyplacena žalobkyní částka , částka, dne , datum, , a to na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ., Anonymizováno, Žalovaný uhradil na dluh částku , částka, (důkaz: doklad o vyplacení úvěru, karta klienta k č. smlouvy , Anonymizováno, ). Žalovaný v průběhu trvání úvěrové smlouvy požádal o mimořádný odklad splátky z důvodu zvýšení záloh na energie, žalobkyně zaslala žalovanému nový splátkový kalendář s tím, že odklad splátek platí pro dobu od , datum, do , datum, (důkaz: žádost žalovaného o mimořádný odklad splátek, zpráva žalobkyně o tom, že potvrzují odložení splátek a zasílají nový splátkový kalendář, upravený splátkový kalendář). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dlužných splátek, oznámením ze dne , datum, pak žalovaného informovala o tom, že v důsledku prodlení s úhradou předepsaných splátek došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky včetně smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (důkaz: výzvy k zaplacení, oznámení ze dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne , datum, , která mu byla odeslána týž den, a to nejpozději do 15 dnů od data odeslání (důkaz: předžalobní výzva spolu s podacím archem).7. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - 679/18).12. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu doložila metodiku, jakou úvěruschopnost spotřebitelů zkoumá, doložila doklady o vyplacení mzdy, z čehož byl zjištěn příjem žalovaného, avšak žalobkyně rezignovala na zjišťování a posuzování výdajů žalovaného, kdy v tomto ohledu se spokojila pouze s tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů, které navíc vyčíslil pouze náklady na bydlení ve výši , částka, měsíčně. I s ohledem na tyto neúplné údaje měla žalobkyně postupovat obezřetněji a požadovat řádné doložení všech žalovaným uváděných skutečností, zejména tedy doložení výdajů žalovaného (např. nájemní smlouvou, výpisem z účtu atp.), což se však v projednávaném případě nestalo. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení, včetně ustanovení sjednávající smluvní pokutu.13. Nad rámec výše uvedeného soud nemohl nepřihlédnout ke všem okolnostem dané věci. Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, , zavázal se žalované vrátit částku , částka, , roční úrok byl sjednán ve výši 69,91 %. Soud nepochybuje o tom, že úrok v takové výši je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., jelikož zcela z