34 C 73/2024-49 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, poskytla žalovanému na jeho žádost spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru. Žalovaný měl úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, když zaplatil pouze splátky v období od , datum, do , datum, , žalobkyně proto úvěr zesplatnila dne , datum, . Po žalovaném požaduje dlužnou jistinu úvěru ve výši , částka, , dále nesplacený smluvní úrok za období od , částka, a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Na výzvu soudu pak žalobkyně sdělila, že před uzavřením smlouvy byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splatit, a to na základě informací, které žalovaný sám poskytl, tj. že byl zaměstnán s příjmem ve výši , částka, . Žalobkyně dále vycházela z informací dostupných v interních a externích databázích a registrech. Zohledněny byly i výsledky analýz výdajů zpracované Českým statistickým úřadem. Při posuzování výdajů žalovaného pak žalobkyně stanovila částku, kterou interně vyhodnotila dle externí analýzy, jako potřebnou pro částku na výdaje žalovaného. Zohledněn byl i fakt, že žalovaný má i jiné aktivní nesplátkové produkty, informace poskytnuté žalovaným pak žalobkyně ověřovala na základě pohybů na jeho běžném účtu.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Pravomoc zdejšího soudu je dána podle čl. 48 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb.m.s. Rozhodným právem je podle téhož článku citované smlouvy právo české, neboť k uzavření smlouvy došlo na území České republiky.4. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, ze kterých zjistil následující skutečnosti.5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, podmínky pro používání úvěru (důkaz: rámcová smlouva, obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru). Dne , datum, byl účastníky uzavřen dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, , kterým byl sjednán úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, společně se sjednaným úrokem 13,9 % ročně, přičemž celková částka, kterou žalovaný zaplatí činí , částka, (důkaz: dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář). Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne , datum, byl změněn datum pravidelné měsíční splátky na 24. den v každém měsíci (důkaz: dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě). Žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, dne , datum, (důkaz: výpis z běžného účtu žalovaného ze dne , datum, ). Z úvěrové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl u žalobkyně aktivní další úvěrové produkty. Z výpisů z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, vedeného u , jméno FO, a.s. soud zjistil, jaký byl zůstatek na účtu žalovaného a jaké byly na účtu pohyby. Je zřejmé, že žalovanému byla na účet pravidelně připisována platba od společnosti , jméno FO, , adresa, , končený zůstatek na účtu je ale v hodnotách záporných. (důkaz: úvěrová zpráva z , datum, , přehled žádostí o úvěr – aplikační data, výpisy z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ). Žalovaný neplnil své závazky z předmětné smlouvy řádně, celkem uhradil , částka, (důkaz: přehled plateb). Žalovaný byl výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, (důkaz: výzva k zaplacení ze dne , datum, , doklad o odeslání ze dne , datum, ).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, C - 679/18).11. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně tvrdila, že osobu žalovaného lustrovala v registrech a provedla zjištění jeho příjmů i výdajů, přičemž vycházela z údajů, které jí žalovaný sám uvedl při uzavření smlouvy a které byly dle jejího tvrzení i ověřovány. K těmto svým tvrzením žalobkyně doložila výpisy z účtu žalovaného, ze kterých je ale patrné, že zůstatek na účtu žalovaného se pohyboval v záporných částkách. Příjem žalovaného tak dle výpisů z účtu pokryl sotva jeho náklady. Zároveň žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování skutečných výdajů žalovaného, když vycházela z částky, kterou si sama interně stanovila. Žalobkyně žádným způsobem neověřovala skutečné běžné výdaje žalovaného spojené s bydlením, osobními potřebami apod. Pouze z doložených výpisů z účtu pak rozhodně není možné uzavřít, že žalovaný měl dostatečný pravidelný příjem postačující k pokrytí jeho potřeb a splátek úvěru. Soud má proto za to, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr nebyla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.12. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, a to včetně veškerých jejích ustanovení, tj. včetně těch, kterými byl sjednán smluvní úrok z prodlení.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka , částka, , u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si jí žalovaný mohl ponechat. Dle žalobkyně žalovaný tuto částku uhradil pouze do co výše , částka, . Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaný plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto z tohoto tvrzení žalobkyně vycházel. Žalovaný se tedy co do rozdílu, tj. co do částky , částka, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o.z.). Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného