13 C 279/2025-29 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalobkyní. Společnost , právnická osoba, ., pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi touto společností a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla téhož dne žalovanému úvěr ve výši , částka, . K ověření úvěruschopnosti požadovala doložení příjmů žalovaného, případně bylo možné využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr k , datum, zesplatnila. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou k , datum, . Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal ji splatit s úrokem ve výši 457,5 % ročně (1,25 % denně) s tím, že minimální měsíční platba činí nejméně 10 % jistiny společně s úroky a penále, nejméně však , částka, . Celkem měl žalovaný splatit , částka, . RPSN činila 4678,99 %. Ve smlouvě bylo dále sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného a na poplatky za upomínky a právo žalobkyně na automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného po dobu 60 dnů.6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, a z výpisu z běžného účtu žalovaného za leden 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, poskytla na účet žalovaného částku , částka, .7. Z informace o předčasné splatnosti smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně k , datum, závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na De Vries , právnická osoba, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost De Vries , právnická osoba, ., postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky ve výši , částka, ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni.11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, (sestávající z jistiny ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, ) do tří dnů s tím, že nebude-li částka uhrazena, bude se žalobkyně její úhrady domáhat soudně. Z podacího lístku soud zjistil, že dne , datum, byla zásilka žalovanému odeslána.12. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr:13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 457,5 % ročně (1,25 % denně) s tím, že minimální měsíční platba činí nejméně 10 % jistiny společně s úroky a penále, nejméně však , částka, . Celkem měl žalovaný splatit , částka, . RPSN činila 4678,99 %. Ve smlouvě bylo dále sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného a na poplatky za upomínky a právo žalobkyně na automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného po dobu 60 dnů. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Žalobkyně měla k dispozici čestné prohlášení žalovaného, kde byl uveden jeho čistý měsíční příjem ve výši , částka, , měsíční výdaje na domácnost ve výši , částka, a měsíční splátky jiných úvěrů ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně k , datum, úvěr zesplatnila. Dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným společnosti De Vries , právnická osoba, ., která dne , datum, postoupila tuto pohledávku žalobkyni. Žalobkyně dne , datum, oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ničeho neuhradil.14. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Při výši jistiny , částka, a výší úroku 1.25% denně, resp. roční úrokové sazbě 457,50 %, se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná.20. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v lednu 2024 okolo 9 % ročně. Je tedy zcela zřejmé, že takovou výši úroku, jaká byla sjednána ve smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení, nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaných úroků dokresluje i RPSN ve výši 4678.99 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu třeba považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný úrok za odporující dobrým mravům, a smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, soud shledal absolutně neplatným ve smyslu § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Neplatnost se nicméně netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť dle názoru soudu nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by smluvní strany úvěrovou smlouvu uzavřely v případě, že by neplatnost ujednání o úroku rozeznaly včas (srov. též rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).21. Následně se soud zabýval tím, zda